Postava zase zavrtěla hlavou a ukazovala dolů.
Teprve teď jsem se koukla dolů. Trochu pozdě.
Okolo mě se napnuli provazy a vyšvihly mě do vzduchu. Lekla jsem se dost na to abych spustila spušť a vystřelila do prázdného nebe.
Zůstala jsem vyset v sevřené pasti pár metrů nad zemí.
Poníkovi to přišlo směšné, snažil se zahalit svůj záchvat smíchu do pláště.
Nebyl to žádný zlozvěstný smích, ale představte si kdyby Darth Vader praskl smíchy...
,,Zatím ses nezměnila.." zasmál se. Chytl se kopytem za kápi a odhrnul si ji dozadu.
Zalil mě pocit žalu a vzteku.
ČTEŠ
Zapovězení
Horor(Ignorujte mojí neskušenost na záčatku, pak tu bude lepší) Ach, Nightmare Night. Svátek duchů, nemrtvých. A co ta historka o Nightmare Moon? Jak děsila děti tisíc let zpátky? Jak jsme museli odevzdávat sladkosti jen aby nás nezabila? To už je zapome...
