Moje sladká pomsta / pozastaveno

#9 - Dobrou noc na dva způsoby

CARTER

,,Sakra!"

Sklo se roztříštilo o studenou kuchyňskou dlažbu a jeho malé částečky zalezly pod linku. Madie polekaně vyjekla a upustila svůj hranolek zpět na talíř. Toby, náš pes, se radši okamžitě odklidil a zalezl ke mně do pokoje.

,,To snad není možný. Už potřetí za jeden týden," lamentovala máma a dřepla si, aby tu spoušť uklidila. Okamžitě jsem se zvedl ze židle s účelem pomoct, ale odehnala mě.

,,Tohle zvládnu sama, díky. Sedni si a najez se."

,,Ma-"

,,Něco jsem řekla, Cartere!"

Sedl jsem si. Madie se na mě smutně usmála a popostrčila ke mně svůj talíř. Jen jsem se nad tím zasmál.

,,To je tvoje večeře, ségra."

Pokrčila rameny. ,,Ty už nemáš žádný hranolky."

Skousl jsem si zevnitř tváře, abych se nerozesmál. ,,Snědl jsem je."

,,Sněz i ty moje."

Máma zvedla hlavu a zamračila se. ,,Madie? Proč nechceš jíst?"

I já jsem se zamračil. Madie by do sebe obvykle nacpala cokoliv by našla. Tentokrát však svou chuť ztratila.

,,Mně není moc dobře, mami," sklopila hlavu a povzdechla si. Máma vyhodila střepy do koše a rychlým krokem došla k Madie. Přiložila jí ruku na čelo a svraštila obočí. ,,Máš teplotu. Cartere, mohl bys mi prosím podat Brufen? Horní police."

Když Madie usnula, došel jsem zpět do kuchyně a sedl si ke stolu. Před sebou jsem měl učebnici biologie, ale neměl jsem sebemenší chuť na učení. Oh. To vlastně nikdy.

,,Zítra písemka?" Zamrkala mamka a odložila nádobí do poliček.

,,Kašlu na to," zavrčel jsem a zabouchl učebnici. Máma se při tom zvuku otočila a zamračila se. Mamčin vražedný pohled byl druhý v pořadí, který mě dokázal přinutit snad k čemukoliv. První byla samozřejmě Kendall. Třetí příčku začala obsazovat naše drahá Meghan.

,,Tak na to zapomeň," utla mě. ,,Nemíním tě živit do nekonečna. Hezky se to nauč. Škola je základ, Cartere."

Povzdechl jsem si. ,,Nebaví mě to."

Zvedla oči v sloup. ,,Ale běhat za holkama tě baví, co? To máš po otci." Zajíkla se a plácla se přes pusu.

Čelist mi ztuhla. ,,Nejsem jako on."

,,Nejsi. Promiň."

,,Nikdy nebudu jako on. Nenávidím ho."

Máma si nervózně prohrábla vlasy a založila si ruce na prsou. Opřela se o linku a vrhla po mně pár významných pohledů. ,,Tohle neříkej, Cartere."

,,Je to pravda!" Vyletěl jsem. ,,Je to sobeckej kretén a já se jen divím, že jsi ještě pořád s ním! Necháváš si líbit to jeho ponižování, děláš, že se nic neděje, ale nás s Madie to zabíjí, mami!"

Koukal jsem se do známých tmavě hnědých očí, ale najednou jsem měl pocit, že ty oči, ten obličej vůbec neznám.

,,Nezvyšuj na mě hlas," zavrčela. ,,Obviňuješ mě, Cartere? Myslíš si, že kdybych mohla, neodešla bych? Opravdu si myslíš, že s ním jsem ráda a je mi to jedno?"

Mlčel jsem.

,,Takže po mně laskavě přestaň křičet. Stačí mi to od něj. Dodělej si úkoly a jdi spát. Dobrou noc."