Ta špatná

3.Co je to za den?!

,,Co je!! co se děje?! Co se stalo?!" Vykřiknu, když vidím smějící se Wendy na zemi. 
,,Zvonil budík a já jsem se tak nějak lekla a sletěla z postele." zasměje se.
,,Ufff ty mi teda po ránu naháníš hrůzu."
,,Mě zas ten budík." uchechtneme se. 
,,Ale měla si se vidět, když si začala ječet co se děje." zasmála se.
,,No joo prosim tě." uchechtla jsem se.

,,Jdeš první do sprchy nebo mám jít já?" Zeptám se Wendy.
,,Běž první."
,,Tak dobře."

,,Jo a Wendy?"
,,Ano?"
,,Snídáš?"
,,jak kdy."
,,Dobře, tak jestli chceš tak si dej cokoli najdeš."
,,Okay."

,,Půjdeme pěšky nebo pojedeme autobuse?" zeptá se Wendy.
,,To je fuk je to na tobě."
,,Dobře, tak autobusem?"
,,joo."

...

Vchazíme do školy a jak jinak než zase ty trapný kecy na mou osobnost. Tedy ...Bohužel už né jen na mou ale i na Wendy.
"Hele bacha sestry emařky se uráčili přijít do školy."
"Sklapni!" vykřiknu. Jak já to tak nenavidim obzvlášť po ránu.

Kolem jde Klára a potkopne Wendy nohy, která spadne na zem.
"Ty kravo blbá! Co děláš!" vykřiknu vztekle.
"Ooo naštvaná emařka se zastává svý emo sestry."
"Ty seš fakt taková nána!"
"Co si to dovoluješ?!"
"Co já si dovoluju?! ..to co ty a to co si zasloužíš ..dobře zvykla jsem si, že mě tady všichni šikanujete, ale laskavě netahejte do toho Wendy! Jasný?!"

Wendy celou situaci sleduje, chvilkama něco řekne ve smyslu ..To je dobrý, kašli na ní, chce tě jen vytočit, jenže já jí nevnímám a hádám se tady s tou blbkou.

,,No a jak se má táta? nezešílel náhodou? Ouu já zapomněla on umřel co? " změní téma a řekne ironicky. Tos posrala. Nevydržela jsem to a dala ji pěstí až sletěla na zem.

,,Pojď Wendy jdeme pryč než jí vrazim další ..na ní už fakt nemám nervy."

Ani jsem si nevšimla, že tolik lidí sledovalo naší hádku.

Wendy se tedy zvedla a odešli jsme spolu do třídy.

,,Grrrr já jí tak nenavidim!" přecenim skrz zuby.
,,To bude dobrý Vall ..prostě si jich nevšímej jo? Je to blka stejně tak jako její parta ..jde jim jen o to nás vytočit."
,,Asi máš pravdu."
,,To teda mám." usměje se.
,,Nechápu jak to mohla být moje nejlepší kamarádka."
,,No jo noo."

...

,,Co teď máme?" zeptá se Wendy
,,Eee ..tělocvik." podívám se na ní otráveným pohledem.
,,To neee"
,,Bohužel."

...

,,Do háje! ..kde je můj telefon?!"
,,Hledáš tohle?" ozve se za mnou až moc dobře známí hlas ..Klára.
,,Okamžitě to sem dej!"
,,A co, když se mi nechce?" zasměje se.
,,Seš hluchá? Okamžitě jí ten mobil vrať." Přidá se Wendy.
,,Um ..nee"
,,Tak fajn to ti, ale pak bude chybět tvůj mobil." řekla Wendy a vzala Kláry mobil, který ležel na lavičce a následně jim zamával před jejím obličejem.

,,Vrať mi můj iPhone! A dělej!"
,,Až vrátíš Valerii její telefon."
,,Fajn!" přecení skrz zuby.

,,Nepujdeme někam?" zeptá se mě Wendy
,,Jo mužem, kam půjdem?" zeptám se.
,,To bude tak trochu problém." zasmějeme se.
,,Nepůjdeme do kavárny?" návrhu.
,,Dobrý nápad."
,,Já vím" zasmějeme se.

V kavárně jsme si daly lískooříškovou kávu má oblíbená a strašně moc dobrý zákusek s malinami.

Bylo něco kolem 17 hodině a Wendy musela domů.

,,Tak ahoj."
,,Jojoo zítra pa." 
a obejmuli se.

Doma jsem nic moc nedělala, jenom tak poslouchala písničky a čuměla do blba.