Year

39 7 0
                                    

Na přednášky se už vykašlala. Na Pochodě nepotkala nikoho, kdo by ji něčím zaujmul. Stále byla mimo z autonehody, kterou viděla. Nemyslela na nic jiného než na to, jestli řidič přežil. Otočila se na druhý bok a snažila se dočíst stranu knihy. Po třech pokusech ji zaklapla a zabořila hlavu do polštáře. Tak mysli už na něco jinýho! křičela na sebe.

Seděla v malé kavárně v nákupním centru. Za dvacet minut začíná Pochod za LGBT komunitu. Dopila pomale své latté a po zaplacení se vydala na parkoviště. Stálo tam tolik lidí, že zaplnili celé parkoviště až po zadní plot. Páni! řekla si v duchu a prošla kolem hloučku debatujících osob. Dav lidí se dal do pohybu. Nečekala to, a proto když do ní někdo zezadu štochl, spadla přímo na osobu před sebou. Horlivě se omlouvala, ale žena, do které narazila, ji to spočítala. Začala dělat obrovskou scénu a museli ji slyšet  i v okolních domech. Year to naprosto zkazilo den.

Když došli na konec, na nádraží, Year odmítla jít do haly. Už tak se tam dalo jen tak tak pohnout, že nechtěla riskovat utlačení někoho nebo pokoušet její klaustrofobii. Pochod asi neměl změnit můj život, řekla si a odešla na kolej.

O pár dní později
Ležela na posteli a přemýšlela o uspořádané akci. Klížila se jí víčka, když někdo zaklepal. Vstala a jakmile otevřela dveře málem dostala infarkt.

Jestli budeš silnýKde žijí příběhy. Začni objevovat