Zrada Lásky

1.kapitola

Je krásný den.
Ptáčci si létají, sluníčko svítí a Marinett zase zaspala.
,,Tikky proč jsi mě nevzbudila dřív? "
Hysterčí modrovláska a snaží se nasoukat do svých růžových džín.
,,Ja tě budila už dost dlouho Mari"
Bránilo se malé červené stvoření.
Marinett to nakonec neřešila, otevřela kabelku a tikky do ní vlétla.Vyběhla schody dolů a vlítla do kuchyně kde si vzala pár sušenek pro Tikky.
7:58-podívala se na telefon a s nadávkama vyběhla z dolních dveří pekárny jejích rodičů.

Před školou pohled Alii.

Kde ta holka zase vězí?
Jak někdo může takhle opakovaně zaspat?
No nic půjdu do třídy.

Odešla jswm do třídy s dobrou náladou, která hned sahala bodu mrazu, jakmile jsem vešla do třídy.
Ano správně, je tu ta slepice Chloe a její vlezprdelka.
Sedla jsem si za Nina a pozdravila kluky.
,,Čus kluci"
Oba sena mě otočili a usmáli se.
,, Ahoj Alio, kde je Marinett? "
Zeptal se Adrien.
To kdybych věděla, možná se jí právě o tobě zdá sen.
,,Nevîm asi zaspala"
Řekla jsem jednoduše.
Najednou sw ale rozletěly dveře a naše spící princezna je ve škole.
Ale jako by to nestačilo zakopla o práh dveří a políbila podlahu.
,,Notak Marinett to jsi tak ubohá, že nedokážeš přijít jednou včas do školy? "
Chloe zase začala pindat ty svoje "chytré" řečičky, ale marinett se zvedla a odešla zostuzena do lavice
,,Ahoj spící princezno"
Pozdravila jsem jí a trochu jí zvedla náladu.
Zazvonilo a přišel náš supl na Matiku.
,,Děti jelikož jsou někteří učitelé na návrhářské soutěži se třeťákama tak dnes bude 2, 3, 4 a 5 hodina tělocvik a dáme si opičí dráhu.
Marinett si potichu povzdechla, ale nijak to nekomentovala.
Nevím co má proti tělocviku ale vždy když ho máme tak se na něco vymluví a necvičí.
Možná má špatnou kondičku, ale proto tu je ten tělocvik ne?
(Kdyby jen věděla )
První hodina byla voplus.
Zazvonilo a my se odebrali do šaten.
,,Mari kam jdeš? "
Marinett šla směrem ke kabinetu učitele.
,,No Ehmm já je mi špatně, chci se omluvit z hodiny"
Neumí lhát!
,,Aha Mari a nechceš mi něco říct? "
Zeptala jsem se s nadějí v hlase, že mi zotpoví mojí otázku apsence na těláku.
,,Ne ani ne, už musím tak na hodině"
A utekla sprintem na druhou stranu školy.

Pohled Marinett

Utíkala jsem ke kabinetu a doufala že mě učitel nechá na pokoji.
,,Dále"
Ozvalo se z dveří na které jsem zaklepala.
,,Dobrý den pane učiteli"
Pozdravila jswm a on se usmál a též pozdravil.
,,Copak tě sem nese Mari? "
Já se podrbala na zátilku a udělala znechucenou grimasu.
,,Pane učiteli já chtěla jsem se zeptat zda by jste mě neuvolnil z tělocviku, bolí mě hlava. "
Doufala jswm že to odkejve ale opak byl pravdou.
,,Marinett ty tvoje časté apsence jsou velmi vzláštní.Bohužel bude gimnastická soutěž a tak musí zkoušku absolbovat každý a dva nejlepší pujdou na Malá Olimpiáda Škol.
Takže hubaj převlíct a na tělocvik s úsměvem"
Bovzbudivě se na mě usmál a já jsem udělala něco jako falešnej úsměv a grimasu smutku.
Vydala jsem se do šatny a vzala si bílí crop top a červený kraťasy.