Pouhá chvíle
A dvě míle
Dělily nás
V té vzdálenosti zanikal můj hlas
Tys neslyšel
Ani neviděl
Raději si byl sám
Osamělý obraz a jeho rám
Který ho chrání
Ve volnosti brání
Ukazuje lživá zdání
Bere ti tvá vlastní přání
Zkoušela jsem volat
Tys neslyšel
Slova stále opakovat
Ale přes svůj rám si neviděl
Po čase jsem se přestala prát
Zmizela mi naděje
Tvůj rám už ti nechci brát
Jednou pochopíš
O co si přišel
A že jsi pozdě ze svého rámu vyšel
( Věnováno princi v bílém plášti. )
