2.kapitola

252 19 8
                                    

A v tu chvíly mi něco došlo...

Nebyl to jen tak obyčejný kluk, který se jen tak procházel parkem.. Jak jsem si celou dobu myslela..
Byl to... byl to totiž Kim Taehyung ze skupiny BTS!!!
V tu chvíli jsem vůbec nevěděla jak se mám zachovat, co mám říkat a co si mám myslet. Já tu totiž právě teď stojím v parku s kávou, naproti mě stojí V a okolo se začínají vrstvit davy lidí s fixami a papíry.
Najednou jsem se zpamatovala, protože mně někdo chytil za ruku. Byl to Tae, který byl vykulený a vystresovaný z toho co se tu právě teď děje. "Pojď jdeme. Rychle!" Vzal mi mou ruku a začal mě táhnout někam pryč z parku. Za námi běželi davy lidí a když jsme běželi okolo nějaké uličky mezi dvoumi baráky zatáhl mě tam. Nadechla jsem se abych něco řekla, ale on mě utišil svou rukou na mé puse. "Pssst, pak ti vše vysvětlím.." Řekl a nahnul se z uličky aby se ujistil že jsou fanoušci pryč. Když byli opravdu pryč, sundal mi svojí ruku z mé pusi a začal vysvětlovat. "Promiň že jsem ti to neřekl dřív, ale nechci na sebe poutat pozornost, protože pak to dopadá přesně takhle jak jsi teď viděla. Jestli chceš podpis tak ti ho dám, pak odejdu a ty budeš dělat jako že se nic nestalo, ano?" Naprosto jsem ho chápala, ale na druhou stranu jsem ho nechtěla stratit, když už jsem ho měla na dosah. "Nechci tvůj podpis. Jen bych se s tebou chtěla vídat častěji jako s kamarádem a ne jako s celebritou, ale jestli nechceš chápu to a už se neuvidíme." Smutně jsem se usmála a jen čekala co nato řekne. "No.. já... nevím. Taky se s tebou chci bavit, jsi super holka, ale musíš mi slíbit že nikomu nic neřekneš." Byla jsem tak ráda za to co mi právě teď řekl a hrozně mi zahřálo u srdce, když řekl že jsem 'SUPER holka'. "Ano, slibuji že nic nikomu neřeknu." Usmála jsem se a on také. "Mohla bys mi tedy dát tvé tellefoní číslo aby jsme spolu mohli jít někdy někam ven?" Usmál se a vytáhl mobil. "Jo jasně. Můžu?" Byla jsem štěstím bez sebe takže jsem se při tom culila jak idiot. "Jo začni." "Ok,takže. 742 331 755. Máš?" Optala jsem se abych se ujistila jestli ho opravdu má. "Jojo mám díky." Usmál se. "A chceš i to moje?" Páni tak moc jsem si přála mít jeho číslo, ale nečekala jsem že mi ho dá dobrovolně. "Jo tak jo. Můžeš diktovat." Vytáhla jsem mobil a čekala až začne. "Ok, 895 672 421. Máš?" Ouuujeee mám Taehyungovo číslo! "Em.. jo mám děkuju." Řekla jsem a pořád jsem byla štěstím bez sebe. "Fajn, tak co kdyby jsme zašli někam do kavárny, se trochu poznat? Když už chceme být přátelé." Hm.. má pravdu měli by jsme se trochu poznat, i když toho už hodně o něm vím z inernetu a tak. Ale proč ne? "Tak klidně jo." U toho jsem se usmívala jak debil. "Tak jdem?" "Jo jdem.."
Když jsme vešli do nějaké takové menší kavárničky, všechny pohledy se stočili na nás, ale pak si zase hleděli svého. Za to jsem byla ráda, protože jsem měla Taeho 'jen pro sebe'. Sedli jsme si ke stolu, kde jsme měli docela soukromí a oba jsme si obědnali jen čistou vodu.
V kavárně jsme skejsli asi tři hodiny. A celé ty tři hodiny jsme strávili jen a jen tím že jsme si o sobě povídali. Pak už bylo asi 17:00 hodin a tak jsme zaplatili (zaplatil Tae) a šli jsme. Tae mě ještě kousek doprovodil a pak jsme se rozloučili.
Jenže mě Tae něčím dost překvapil...
On mě totiž objal. A já se toho hrozně lekla. "T-tae c-co to..?" Dostala jsem ze sebe jen tohle. "Jen jsem tě tak přátelsky objal na rozloučenou.." Řekl a u toho se usmál. "A-aha. Tak ahoj?" Moc přátelské mi to nepřišlo, jelokož když mě objal sáhl mi lehce na boky a trochu si mě k sobě přitáhl. "Jo tak ahoj, zas někdy." Řekl usmál se a odešel. Já jsem tam chvíli stála pořád zaražená,ale pak jsem se zpamatovala a vydala se do hotelu. Cestou jsem nemohla přestat myslet na to jeho 'přátelské objetí'.
Pak už jsem došla k hotelu. Prošla jsem těmi hezkými prosklennými dveřmi a šla jsem do svého pokoje. Dala jsem si něco rychlého k jídlu, vysprchovala jsem se a převlékla. Svalila se na postel a vzala do ruky mobil kde jsem ještě chvíli hrála hru. Vypla jsem ho a chtěla jsem usnout, když v tom mi zapípal mobil.. "Hmmm.. kdo zase otravujee." Zabručela jsem si pro sebe a zapla mobil. V tu chvíli se má podrážděnost změnila na překvapení a štěstí.
Přišla mi totiž sms od Taeho.

Tae: Dobrou noc, a moc ti děkuji za hezký den.. :) Tae

Jeeeej jsem nejšťastnější člověk na světě..!

NG: Dobrou, a nemáš zač já taky děkuji.. :))

Pak už nic nenapsal, tak jsem vypla mobil a pokoušela se spát. Chvíli jsem ještě přemýšlela, ale pak jsem už usla.

***

Přidej, přidej.... rychleji!!!
No taak! Přidejjj! Rychle!
Běželi jsme s Taem před monstrem, které nás honilo. Tae mě držel za ruku a řval abych přidala. Najednou to monsrum zmizelo a my jsme se objevili v tělocvičně. Oba jsme nějak spadli na zem a Tae na mě. Začali jsme se k sobě přibližovat našemi obličejemi až jsem cítila jeho dech na mích rtech. Obmotala jsem mu ruce kolem jeho krku a on mi začal vískat ve vlasech. Nahl se ke mě ještě víc až jsme se skoro dotýkali svími rty. A pak...

***

"crrrr, crrrr!"
Budííík! Pane bože jen kvůli tomu budíku jsem se nepolíbila s Taem, i když jen ve snu. Hrrrr já ten budík rozmlátim!
No nic jdu si dát sprchu a nasnídat se...

***

Ahoj lidi tak jsem tu zas. XD
Tak co říkáte? Co se bude dít až Tae s NG spolu pujdou ven? Stane se něco nečekaného? No uvidíme co si ještě vymyslím.. XD
Jinak se omlouvám za chyby. A pište vaše dojmy do komentů, ju? XD
Jo a jak budu vydávat příběhy vám neřeknu, protože jsem hrozná a někdy je to za tejden, někdy zas za den atd. xD
Tak zatim pa vaše soomin
Sarangheo!
:*

Love me? Kde žijí příběhy. Začni objevovat