11.kapitola

102 11 1
                                    

Pohled Soomin:
(večer po odchodu ostatních)

Když ostatní odešli, Yoongi mi pomohl uklidit.
"Myslíš, že se Kookovi líbí Hyuna?" zeptal se Yoongi.
"Možná. Proč?" tázavě jsem se na něj podívala.
"No, že se na sebe pořád tak culili a červenali." řekl s trochou pobavení v hlase a já se zasmála.

"Budeš chtít jít první do sprchy?" optala jsem se, trochu nervózně, protože jsem si vzpomněla na ten incident v ložnici a uvědomila si že tu jsme sami.
"Klidně. Mě je to jedno." řekl a usmál se.
"Dobře, čistý ručník máš v koupelně a... tady máš věci." vytáhla jsem ze skříně Yoongiho tryko a čisté boxerky, při čemž jsem se trochu začervenala a podala mu věci. Yoongi se usmál a poděkoval a už byl v koupelně.

Já mezi tím připravila postel a sobě také pyžamo.

Přešla jsem k zrcadlu a trochu pootočila hlavu na stranu, tak abych viděla Yoongiho cucflek a přejela po něm prsty. Když jsem pomyslela co se vše dnes stalo začervenala jsem se a trochu usmála.
Akorát jsem byla asi až moc zamyšlená, že jsem si nevšimla, že se Yoongi už dosprchoval.

Objal mě zezadu na což jsem sebou trhla od leknutí. Yoongi se zasmál a položil si hlavu na mé pravé rameno.
"Líbí?" zeptal se a já nahodila nechápavý pohled. Pak jsem ale pochopila a začala se červenat.
Yoongi si toho všiml a jedním koutkem se usmál.
"Hm..?" pobídl mě abych odpověděla.
"... j-j-jo, em..." dostala jsem ze sebe a najednou mi přišla ta obyčejná podlaha hrozně zajímavá.
"To jsem rád." řekl Gi a vlepil mi rychlou pusu na tvář, odtáhl se ode mě a šel trochu rychleji do obýváku.

Já tam ještě chvíli tak stála a pak se šla taky vysprchovat. Ve sprše jsem přemýšlela o tom co se právě stalo.

Pohled Yoongiho:
Soo se sprchovala a já přepínal programy v televizi a u toho přemýšlel.
Co se to s tebou děje Sugo?! Proč se tak chováš? Ptal jsem se sám sebe.
Se Soomin se znám dost dlouho a nikdy mi nebylo tak dobře jako teď, když jsem se s ní třeba objal. A teď se v její přítomnosti cítím nervózně ale i dobře...víc než dobře. Jsem do ní snad... zamilovaný? Přemýšlel jsem o tom asi ještě pět minut a pak Soomin přišla do býváku.
"Dávaj něco dobrýho?" zeptala se mě a usmála se.
"Ne, jenom samí blbosti." odpověděl jsem a vypl televizi. Otočil jsem se na ni a zahleděl se ji hluboko do očí. Soo se trochu červenala, ale neodvrátila pohled jak bych čekal.

Jaktože nsem si nikdy nevšiml jejích nádherných očí? Řekl jsem si v duchu. Měla je totiž takové modrozelené, ale bylo na nich ještě něco zvláštního.

Pohled jsem přesměřoval na její rty, které teď byli asi ještě ze sprchy trochu mokré, ale jinak je má většinou takové suché.

Hřbetem ruky jsem ji lehce pohladil po levém líčku a trochu se pousmál.
Soomin si z nervozity lehce skousla spodní ret a začala těkat svími oči po mém obličeji.

Začal jsem se pomalinku přobližovat blíž k ní a každým dalším milimetrem se mi o něco víc rozbušilo srdce.

Byli jsme od sebe jen malinký kousíček. Trochu jsem váhal jestli to mám udělat. Ale nakonec jsem se rozhodl že to udělám.
Jenže dřív než jsem stihl tu malou mezýrku mezi námi přkonat, cítil jsem Soomininy rty na těch mích.
V tu chvíli jsem měl pocit, jako kdybych explodoval. Přestal jsem vnímat vše kolem a soustředil se jen na Soo a její rty.
Trochu úlevně jsem si vydechl a prohloubil náš polibek a za boky jsem si Soomin přitáhl blíž k sobě.
Soomin mi omotala ruce kolem krku a postupně se naše nesmělé a láskyplné líbání začalo proměňovat ve vášnivé.

Po pár minutách jsme se museli odtáhnout kvůli kyslíku. Oba jsme se na sebe usmáli a Soo mi skočila do objetí, až mě skoro povalila na gauč. Tiše jsem se zasmál a objal ji ještě víc.
"Jsem unavená." řekla tiše a zívla si.

Vzal jsem ji do náručí jako princeznu a šel s ní do ložnice, kde jsem ji položil na postel.
Chtěl jsem odejít do obývacího pokoje, ale Soomin mě chytila za zápěstí.
"Nikam nechoď, buď tu se mnou... prosím." i přes tu tmu jsem poznal její tipické stydlivé pousmátí a lehké zčervenání.
Usmál jsem se a lehl si k ní.
Soo se ke mě nslepila jak nejvíc mohla, z mého hrudníku si udělala polštář a přehodila přeze mě ruku.

Dal jsem ji dětskou pusu na čelo a začal jsem se ji přehrabovat ve vlasech, protože vím že to miluje už od malička (a to je opravdu pravda xD). Ta jen spokojeně zavrněla a líp se uvelebila.
"Dobrou, Sugie." zamumlala a já se pousmál nad tím oslovením.
"Dobrou, Soomie." odpověděl jsem a oba jsme se tiše zasmáli před tím, než jsme se pustili do říše snů.

***

Tak zase čauky! ♥
Tak tu mám další díl, snad se vám líbí, protože jsem si s tím dala práci abych to vydala xD
Jen se chci omluvit za malé zpoždění. Původně jsem ho měla vydat už včera večer, jenže jsem u toho usla xD, tak ho vydávám teď, no :D.
Taky chci hrooozně moc poděkovat 23Taya23, za úžasný cover. Vážně ti moc děkuji! 😊 💗
Votujte a komentujte, pls, vždy z toho mam velikou radost! 😁
Omlouvám se za chyby atd. však to znáte xD
Tak zatím pa, vaše soominlmt!

Sarangheyo! ♥

Love me? Kde žijí příběhy. Začni objevovat