Love me?

7.kapitola

Z pohledu Eunjee:
Ráno jsem se probudila a koukla jsem se na hodiny. Je 09:03. Sedla jsem si v posteli a promnula si oči. Vstala jsem z postele a šla vykonat raní hygienu.
Po vykonání mé ranní rutiny jsem si šla udělat do kuchyně kávu a něco rychlého k snídani. Najednou mi zazvonil mobil. Hm, volá mi Tae.
Zvedla jsem mobil (telefonát) :

Já: Ahoj Tae copak potřebuješ?

Tae: Ahojky Eunjee. No.. jen.. jen..
Já: Jen?

Tae: No jen jestli bys se mnou dnes nešla na pouť..?

Já: Určitě moc ráda! A v kolik?

Tae: No je to spíše přiblíženo k večeru a začne to okolo šesti. Tak jsem si říkal že by jsme si před tím mohli třeba ve 16:00 vyrazit nakupovat. Co myslíš?

Já: Ok. Tak ve čtyři u mě před hotelem?

Tae: Ok. Tak zatim. Těším se.

Já: Já se taky těšim. Zatím.
Konec telefonátu.

Vypla jsem mobil a začala jíst vafle. Hrozně se těšim na tu pouť. Jen doufám že nás nebudou otravovat faninky a burvál.

***

"Takže, peníze, klíče, mobil, sluchátka. Mám." kontroluji si pro sebe jestli mám vše potřebné. Když se ujistím že opravdu vše mám, vyrazím ze dveří a kráčím si to přímo před hotel, kde na mě už nejspíš čeká Tae.
Když vyjdu ze dveří, jsem překvapena. Tae tam stojí s květinou v ruce a když si mě všimně, šťastně se zazubí. "Ahoj. Tady máš ode mne takovou první pozornost." řekl a podal mi bílou růži. Já si ji od něj vzala a jen jsem na něj zírala jak na zjevení. Proč mi dává růži? A proč se tak zvláštně usmívá? A jak to myslel s tou 'první' pozorností? Tyhle otázky mi tu celou dobu lítaj hlavou. "Pojď." Tae mě chytil za ruku a někam mě táhl. Já zaním jen zmateně jako poslušný pejsek cupitala.
Šli jsme asi tak půl hodiny a najednou mi Tae zavázal oči fialovým šátkem. Docela jsem se vylekala. "T-tae co to děláš?" zeptala jsem se ho pořád ještě zmateně. "Pojď. Uvidíš." odpověděl mi Tae a dál mě táhl někam kam sem neměla ponětí kam vůbec jdeme.

Asi tak po dalších deseti minutách jsme někde zastavili. Tae si stoupnul za mě a začal mi pomalu rozvazovat šátek.
Když mi ho konečně sundal z očí, nemohla jsem vydat ani hlásku. "Páni!" vyšlo jen ze mě. "Líbí?" zeptal se Tae a u toho se stále usmíval. Jen jsem na odpověď kývla hlavou a dál jen stála a prohlížela si tu krásu; byli jsme na takovém paloučku, okolo stromi a jelikož už se trochu stmívalo, tak ty stromy byli ještě vyzdobeny lampiony. Mimochodem, bylo to tu takové, osamotě. Zřejmě Tae myslel i na soukromí. Uprostřed palouku byla deka a na ní nějaký, zřejmě piknikový koš a ještě pár svíček. Je to tak úžasné. Pomyslela jsem si a musela se usmát.
Tae mě vzal za ruku a táhl mě k dece. "Posaď se" řekl a při tom poukázal na deku. Jen jsem zase jak poslušná splnila to co mi Tae přikázal. On si také sedl. Chvíli trvalo jen trapné ticho. Rozhodla jsem se ho přerušit a zvědavost mi nedala. "Proč tohle vše?" zeptala jsem se a rozmáchla okolo sebe rukama, abych trochu zkonkrétnila mou otázku. Tae se nervózně nadechl a podíval se mi do očí. Hned svůj pohled stydlivě sklopil. "No.. ehm..víš, no.. asi.. asi jsem, s-se do.. t-tebe.." koktal a nervózně vydechl. Taky se nehorázně červenal až to vypadalo že za chvíli vybouchne. Po chvilce mi tak trochu došlo co chce vlastně asi říct. Bylo mi ho líto jak se styděl a chtěla jsem mu trochu pomoct. "T-tae, j-já.." nestihla jsem nic říct a Tae se přitiskl svími rty na ty mé. Já jen s vykulenýma očima sledovala Taeho zavřené oči a nevěděla jsem co mám dělat. Po chvíli se odtáhl a zkousl si oba dva rty k sobě. Když jsem se neměla k žádné reakci a jen zmateně a překvapeně koukala, začal nejistě pokukovat očima po okolí, jen ne na mě. Nadechl se že něco řekne, ale v tom sem mu zabránila tím, že jsem ho znovu políbila, ale tentokrát jsem si to užívala i já i Tae. Tae mi přejel jazykem po spodním rtu a tím si vyžádal cestu do mích úst. Celé je pečlivě prozkoumával, až to skončilo hravým bojem našich jazyků. Odtáhli jsme se od sebe, aby jsme nabrali vzduch. Oba jsme se na sebe stydlivě usmáli.
Hm, je to zajímavé. Že se z výletu na nákupy, na které jsme vlastně nakonec ani nešli vyklubal dlouhý vášnivý polibek a to ještě nevím, co bude dál. Nad tou myšlenkou jsem se musela pousmát.
Upřímně.. myslím si že jsem se do Taeho opravdu zamilovala.