Na město se pomalu snášela noc. Svěží větřík, jemně vanoucí pootevřeným oknem přinášel Chrisovi příjemnou úlevu po dlouhém, parném dni a on jej vděčně vdechoval se zavřenýma očima. Ležel rozvalený na svém heboučkém béžovém gauči, ve kterém se mu už před nějakou dobou podařilo vysedět důlek, který s oblibou a často okupoval. Co na tom, že pohovka měřila dva a půl metru na délku - tohle místo bylo jen a jen jeho a běda opovážlivci, jenž by se opovážil na něj usednout. Podivný rozmar... člověk by se neměl příliš citově vázat k důlkům v sedačkách...
Tak tedy seděl, oči zavřené a na tváři výraz hlubokého zamyšlení. Ten však případného pozorovatele klamal, jelikož v blonďákově hlavě se právě nenacházelo nic. On nepřemýšlel, jen vyčkával. Trpělivě čekal, až mu chladivý večerní větřík do čisté hlavy přivane nějaký nápad. Myšlenku. Inspiraci. Vášeň. Příběh.
Na jeho klíně stejně klidně vyčkával tmavý laptop, jehož monitor vrhal na mužovu tvář bledou záři.
Minuty nemilosrdně běžely, kurzor myši na prázdné stránce Wordu naprázdno blikal a nic nepřicházelo. Chris mrzutě oči zase otevřel, pečlivě se vyhnul pohledu na to bílé prázdno, kde už se dávno měl černat epický skvělý strhující a dechberoucí bestseller a odebral se do kuchyně.
Nenamáhal se ani rozsvěcovat, jenom bloumal houstnoucí tmou po chodbě. Trvalo nějakou dobu, než se trefil do těch správných dveří, jelikož jeho myšlenky se točily kolem jiné, mnohem důležitější a zajímavější věci, než byla navigace ve vlastním bytě. Kolem stucky.
"Bude to stucky, to vím jistě... ale o čem..., chce to nějaký originální nápad!" bloumal si pod vousy.
"Sex ve sprše!" vyhrkl náhle. Jeho nadšení ale vzápětí rychle pohaslo, když si vzpomněl na miliardu "sprchovacích znásilnění", o kterých již četl.
"A co takhle AU?" navrhla jeho konstruktivní část.
"Kráska a zvíře," vydechl do tmy. Tato nová a vzrušující myšlenka jej šokovala, takže zůstal stát na místě a civěl do nikam. Rychle nápad uchopil, převaloval ho, upravoval a rozvíjel ve své mysli.
"To je ono!" vyjekl a, kuchyň nekuchyň, se rozběhl zpátky k laptopu. Svalil se do vysezené prohlubně a nechal své prsty vesele tančit po klávesnici.
Bylo nebylo, žil kdysi jeden kupec. A ten kupec měl syna tak krásného, že se za ním otáčeli všichni muži ve městě. Syna jménem Steve. Jednoho dne se kupec rozjel do lesa...
Drahnou chvíli se pokojem rozléhalo jen tiché lupání písmenek. Spisovatel si v zápalu fantazie několikrát protřel unavené oči a když skončil, vyčerpaně notebook odhodil a šťastně se zabořil do měkoučkého opěradla. Chvilku si tiše vychutnával pocit z dobře napsané kapitoly a pak se rozhodl, že ji hned publikuje, ikdyž by měl už nejspíš jít spát. Bylo pár minut po půlnoci."Noc je ještě mladá!" okřikl sám sebe a v prohlížeči najel na svůj blog - své dítě, svou pýchu, své životní dílo. Už to jméno -Stuckymánie- mluvilo za vše.
Stuckymánie.com
Na tomhle blogísku naleznete čisté a nefalšované stucky pro fajnšmekry :*
7. července 2016
Čauky mňauky moji milí stuckyfilové :*
Dneska tady pro vás mám první kapču nové AU pohádkové stucky :-)
Doufám, že se vám to bude líbit - komentujte, sdílejte a hlasujte miláčci :-D :O :*
Váš Chris The Slasher :* :-)
Chris si chvilku labužnicky vychutnával růžové pozadí s kočičkami na blogu, pak stiskl tlačítko "publikovat". Trochu bláhově chvilku čekal, zda si jeho povídku v tuhle nekřesťanskou hodinu někdo přečte, pak to ale přece vzdal a laptop vypnul.
"Ráno tam bude určitě spousta hvězdiček a komentářů," ujišťoval sám sebe.
Vyhrabal ze skříně své oblíbené pyžamo, oblékl si jej a zachumlal se do peřin. Samozřejmě se mu nedařilo usnout. Myslel na svou povídku - na to, jak se v další kapitole setká kráska Steve se zvířetem Buckym, na to, jak moc je Bucky sexy v tom černém obleku. A jestli je hezčí jeho herec, a mimochodem i blízký přítel, Sebastian Stan, nebo Bucky. Kdyby tak byli skuteční oba... asi by se neudržel, uvázal by je ke své posteli a večer se k nim tulil jako k plyšákům. Skoro si přál, aby byl kapitánem Amerikou i v normálním životě a nejen na plátně... stejně rozhodný a odvážný.
*crrrrr crrrrr*
Ze snění ho vyrušilo retro vyzvánění jeho smartfounu. Zvědavě jej zvedl a když zjistil, kdo volá, musel se začervenat. Kdo jiný, než snový Seb.
"Jak to, že ještě nespíš Evansi?" spustil na něj volající naoko rozzlobeně. Zjevně měl dobrou náladu.
"A co ty, ty jeden chuligáne?" oplatil mu Chris.
"Plánuju na zítřek menší párty... přijdeš? Chtěl bych ti něco říct... vlastně všem přátelům."
"Takže comingout jo?" zažertoval. Tyhle homovtipy mezi nejlepšími kámoši miloval. Napůl si ale přál, aby nešlo jen o vtipy.
"Tak nějak," přitakal Seb: "Co děláš, píšeš ty svý povídky?"
"Právě jsem jednu dopsal," pochlubil se pyšně blonďák.
"Ty s tím herectvím pláčeš na špatným hrobě, měl ses stát spisovatelem. Dáš mi něco přečíst?"
"Ne, to nepůjde. Promiň," obvyklá odpověď.
"Jako obvykle. No nic, tak dobrou noc."
"Dobrou."
Odložil mobil, převalil se na druhý bok a doprovázen myšlenkami na Buckyho, Seba, stucky, blog a čokoládové sušenky se odebral do světa snů.
-------------------------------------------------------------------------------
Taky si, stejně jako Chris, říkáte s kamarády homovtipy? :-D
Napište, jak se vám tenhle nápad líbí a jestli byste stáli o nějaké další party.
*Niké*
ČTEŠ
Chris The Slasher /evanstan/
FanfictionCo dělá slavný herec Chris Evans ve svém volném čase? Hraje golf, chodí plavat, paří v klubech nebo píše růžový blogísek plný stucky? Kdo ví?