Love of vampire twins

12. chapter ||Izzabela

Tak tohle nevyšlo. To sakra nevyšlo. Tohle se nemělo stát. Neměli se o ničem dozvědět. Mělo to zůstat jenom mezi mnou a Mag. Oni o ničem neměli vědět.

,,Může mi někdo vysvětlit, co se to tu sakra děje?" Ozval se Damon, zatímco po nás on a Stefan házeli nenávistné pohledy.

,,No... víte. My- no -" Začala koktat Mag a já nad ní protočila očima.

,,Došlo tu k menší neshodě." Přihmouřila jsem oči a lehce jsem se zašklebila a na oba se podívala.

,,Menší?!" Vyprskl Stefan a já se na něj nejistě podívala. Ani jeden se netvářil nadšeně.

,,Jak? Kdy?" Nechápal Damon. Jeho nenávistný pohled vystřídal nechápavý. Nechápal co se děje. Ani Stefan nevěděl, ale na tváři měl stále nenávistný pohled.

Hodila jsem po Mag pohled, který říkal, aby mi pomohla.

Ta si nervózně zkousla ret a její pohled přeskakoval z Damona, na Stefana a na mě.

,,Byl to její nápad!" Vykřikla najednou a ukázala na mě. Naštvaně jsem se na ni podívala. Mag jen nevinně pokrčila rameny.

,,A ty jsi souhlasila. Každopádně, je to celý vtipný." Lehce jsem se zasmála, přičemž jsem rozhodila rukama a na oba se koukla.

,,Co je na tom vtipného?" Pozvedl obočí Stefan a podíval se na mě a na Mag. Ani on, ani Damon nevypadali moc nadšeně nebo vysmátě. Spíše naopak. tohle nedopadne dobře.

,,No, nejdřív jsem potkala já Stefana a Mag Damona. Ale pak si mě Damon spletl s Mag a já hrála, že jsem ona. A Stefan si Mag spletl se mnou a Mag dělala, že jsem já. No, a tak jsme se domluvily, že si s vámi tak trochu pohrajeme." Nevinně jsem se usmála a pokrčila rameny.

,,Sakra, Izzy, nezlehčuj to tak! Myslíš, že je tohle v pořádku? Jen tak se proměnit a dělat, jakože nic?!" Zakřičel Stefan a nenávistně se na mě podíval.

,,A proč křičíš jenom na mě? Myslíš, že tady Maggie za nic nemůže?" Byla jsem opravdu naštvaná, že dělají, že Maggie nic neprovedla, ale ona byla ta co s tím souhlasila. Mohla mi to rozmluvit, ale ona ne.

,,Jak víme, že ty teď nejsi vlastně Mag a Mag není ty, Izzy?" Sjel nás pohledem Damon. Zadíval se na Mag a pak na mě.

,,Jo, já jsem Izzy a tohle je Mag." Protočila jsem očima a mávla rukou na Mag, která pouze přikyvovala a nic neříkala.

,,Opravdu, já jsem Mag a tohle Izzy. A moc nás to obě mrzí." Promluvila konečně Mag a smutně se na Damona a Stefana podívala.

,,Chtěli jste nám to někdy vůbec říct?" Založil si Stefan ruce na hrudi a obě si nás zkoumavě prohlédl. Damon udělal totéž.

,,No, víte my- No- přemýšleli jsme-" Nestihla jsem to doříct, protože mě Damon přerušil. Rozhodil rukama a zakroutil hlavou.

,,Měli bychom jít." Oznámil Stefan, načež Damon pouze přikývl a hned na to společně od nás odešli.

,,To nám nevyšlo." Povzdechla si Mag a přišla blíž ke mně. Zadívali jsme se na místo, kde ještě před chvílí stáli kluci.

,,To mi povídej." Přitakala jsem jí. Vzala mě za ramena a spolu jsme odešly do domu.

*****

Šla jsem kolem jezera, abych si provětrala hlavu, ale hlavně, abych našla jednu osobu.

To co se stalo mě neskutečně mezí. Tohle se nemělo stát. Neměli se to dozvědět, a až by to skončilo všechno by bylo v pořádku a oni by nic nevěděli. Teď se to všechno zkazilo. Zkazilo se to mezi mnou a Stefanem a mezi Mag a Damonem.

Když jsem se blížila k něčí chatě, uviděla jsem Stefana. Stál tam a díval se na jezero. Ve tváři měl smutný a zklamaný výraz. Občas se podíval na své ruce, ale převážně se díval na jezero.

Pomalu jsem došla k němu a zezadu mu přiložila ruce na ramena. Lehce s sebou škubl a pak se na mě otočil. Na tváři měl zlomený a nešťastný výraz.

,,Stefane, já- opravdu mě to mrzí. Vím byl to hodně špatný nápad, ale v tu chvíli mi to přišlo vtipné, ale potom, když jsem k tobě začala cítit něco víc, začalo mi docházet, že to není dobře, to co děláme, ale věděla jsem, že kdybys ses to dozvěděl, nedopadlo by to dobře. Jako teď." Vysvětlila jsem mu a doufala, že to nějak zabere, ale moc to na to nevypadalo.

,,To si piš, že to není dobře." Bylo jediné co mi na to posměšně řekl. Povzdechla jsem si a zadívala jsem se na něj. Udělal to samé a na chvíli jsme na sebe pouze koukali.

Pak jsme se začali přibližovat a byli jsme pár centimetrů od sebe. Naše rty si byly blízko a skoro se dotkly. To bylo to, v co jsem doufala. Že se naše rty setkají a já ho budu moci zase políbit.

Když už jsme se málem políbili, Stefan sklopil obličej a trochu poodstoupil. Smutně jsem se na něj podívala. Silně jsem k sobě přitiskla rty a podívala se za něj na jezero, a potom zase na něj.

,,Neměli bychom se nějakou dobu vídat. Opravdu mě mrzí co se stalo, ale není mi to příjemné a opravdu mě to zklamalo." Smutně se na mě podíval, a potom beze slova odešel. Zůstala jsem tam stát a dívala se před sebe.

Potom jsem se otočila a zahlédla jsem zacházejícího Stefana do chaty. Ta chata, kterou jsem zahlédla musí být jeho. Zůstala jsem na ní zírat, i když už byl Stefan vevnitř.

Tohle jsme opravdu pokazily.

_____________________

→Vítám vás u dalšího dílu! Tentokrát pohled Izzy :)

→Kluci už všechno ví a holky to moc nedomyslely, co? :/

→Jak myslíte, že to bude celý pokračovat a jak se to bude vyvíjet? :) Názory :)

→Doufám, že se vám část líbila :3 :)

→ A hlavně moc děkujeme za víc jak 5K přečtení! ^^ :) 

-Teri a Eli