10 kapitola

122 4 0
                                    

Pohled Anety:

Je asi deset hodin večer, a já s Emily čekám než přijedou konečně rodiče domů. Teprve dneska se vrací z dovolené, a já si s nimi potřebuji promluvit o tom Londýně  a všem kolem něj. "Hele Emily vím, že bych to neměla říkat, ale rodičům řeknu, že jsem ty VIP lístky vyhrála v soutěži, protože když bych řekla, že je mi dá nějaký kluk se kterým si píšu, tak by nepustily ani jednu z nás dvou dobře?" řekla jsem. "jo dobře máš pravdu, nepustily by nás což by byla škoda" řekla s úsměvem Emily, "přesně, takže bacha aby jsi neřekla pravdu" řekla jsem jí výhružně, ona se zasmála a přikývla. V tu chvíli jsem vytáhla mobil, a napsala jsem Hazzovi.

Aneta: tak už jenom s Emily čekáme na rodiče, a já jim pak řeknu to s těmi lístky, ale raději řeknu že jsem je někde vyhrála jinak by nás nepustily :) a ještě jednou ti děkuju :*

Poslala jsem mu zprávu, a v tu chvíli jsem slyšela v předsíni hlasy, společně s Emily jsme tedy tam zamířily, aby jsme se přivítaly. "Ahoj" řekla jsem, a objala jsem nejprve mámu, a pak tátu. "Tak jak jste se měli?" zeptala jsem se, když jsme se posadily na sedačku v obýváku. "jo skvěle" řekla nadšeně máma " to je dobře" řekla jsem. Emily se na mě podívala, a tím ni naznačila, jestli už to řeknu. "jo, a víte jak chtěla Emily na ten koncert One Direction?" zeptala jsem se "jo?" řekl podezřívavě táta. "no tak dneska ráno byla soutěž s MTV o lístky One Direction, a já jsem jí vyhrála,  a jsou na 8.8 jinak jsou VIP" řekla jsem. "tak to je super" řekla máma "to je, akorát si budeme muset zaplatit hotel a letenky do Londýna" řekla jsem a v tu chvíli mi píplo upozornění na zprávu na mobilu, které jsem ignorovala. "dobře, tak to uděláme takhle, jestli tam pojedeš s Emily tak si jeďte. Hotel a letenky vám zaplatíme,ale musíte si vše zařídit samy" řekl táta, a Emily nadšeně vykřikla, a začala štěstím brečet. "dobře děkujeme" řekla jsem "děkuju" zopakovala ve zlicích Emily. "dobře, tak to by bylo, ale už jděte spát, ať zítra máte dostatek síly na to, vyhledávat  a zajišťovat vše ohledně Londýna" řekla spiklenecky máma, my jsme se rozloučily, a šli jsme každá do svého pokoje. Převlékla jsem se do pyžama, a podívala jsem se na zprávu od Harryho.

Harry: tak to hodně štěstí princezno :* a musí tě pustit :)) jinak nemáš zač a pak napiš, jak to dopadlo :*

Aneta:  :)) no tak to dopadlo.... skvěle, rodiče souhlasily a zítra budeme s Emily řešit podrobnosti :))

Harry: to je dobře, už se těším na svojí princeznu :* a určitě mi musíš napsat kdy a v kolik dorazíte na letiště, abych za vámi mohl přijet a konečně tě vidět v realitě :)))

Aneta: jo napíšu, a už jdu spát tak zatím ahoj :))

messenger/ Harry StylesKde žijí příběhy. Začni objevovat