Aneta je osmnáctiletá dívka, která je samostatná a nemá ráda když strhává moc velkou pozornost.Má nejlepší kamarádku Jessie, která bydlí i zároveň blízko ní.Aneta má normální sestru a bláznivou sestru do One Direction, Aneta nikdy nechápala co na ni...
Vstala jsem z postele a protáhla jsem se. Podávala jsem se na hodiny, a zjistila jsem, že je osm hodin což je docela dobrý, že jsem vstala. Šla jsem ke skříni a vytáhla jsem jenom šedivé tepláky a nějaké tričko. Ještě jsem se učesala, a šla jsem do kuchyně. Všichni ještě spaly takže jsem musela být potichu abych je neprobudila. Z ledničky jsem si vzala bílý jogurt, ještě jsem si vzala z příborníku lžičku, a začala jsem se s ním ládovat. Když jsem jogurt dojedla, tak jsem vyhodila kelímek a lžičku jsem dala do myčky. Umyla jsem si ruce, a šla jsem do svého pokoje. Z pod postele jsem vytáhla svůj obří kufr, a začala jsem do něj skládat věci ze seznamu který mám připravený. Je super, že tam budeme od prvního do patnáctého srpna. Když jsem do něj vše naskládala, tak jsem seznam ještě několikrát kontrolovala, a pak jsem si uvědomila, že sebou nemám žádné šaty ani sukni. Podívala jsem se do skříně, a našla jsem jenom šaty, které do Londýna nechci a sukni pro jistotu nemám žádnou. Stejně Emily říkala, že si musí něco koupit tak toho využiju a pojedu s ní. Příruční zavazadlo jsem si ještě nebalila protože bych vše zas hledala. Tak jsem si zatím připravila kabelku na ten nákup s Emily. Vzala jsem si tu novou černou Michael Kors, dala jsem si do ní peněženku a mobil jsem ještě měla vytažený a napsala Harrymu.
Aneta: Ahoj Harry :))
Hazza: Jé ahoj princezno tak už jen dva dny :3
Aneta: Přesně už se těším :) Jinak už se balím a ještě budu muset jít s Em na nákupy protože mi něco chybí :)
Hazza: Aha :) A přivezeš mi tu legendární kofolu??? :))))
Aneta: jo jasně ale koupím dvě malé lahvičky víc by mi v letadle nepovolily :)
Hazza: Jo děkuju :*
Aneta: nemáš zač :)
Pohled Harryho:
Jsem rád, že Aneta přijede už za dva dny. A navíc mi přiveze tu kofolu, kterou jsem nikdy neměl. Rychle jsem se převlékl do černých kalhot s dírami na kolenou, a vzal jsem si místo trika svou bílou košili. Zapínal jsem knoflíky od zdola na horu, a na hoře jsem nechal tři knoflíky volně rozepnuté. Do kalhot jsem si dal peněženku a v ruce jsem držel svůj mobil. Seběhl jsem schody, a zamířil jsem do obýváku kde jsem slyšel hlasy kluků. "Kluci jedu si něco zařídit tak zatím" řekl jsem jim, a chtěl jsem odejít. "Hele Harry doufám, že nejedeš do baru bez nás" řekl Louis a skrčil obočí. "Ne jenom jedu koupit dárek pro Anet protože jak měla ty narozeniny tak jí chci něco dát" řekl jsem jim po pravdě. "No ne náš Hazza je romantik" rýpl si Niall. "Ale nejsem" řekl jsem "když myslíš" řekl. "Hale tak já jdu zatím" řekl jsem a raději jsem šel před naší vilu, kde mám zaparkovaného svého černého range rovera. Nasedl jsem do něj, a jel jsem směr obchodní centrum. Zapnul jsem si rádio, a v něm začaly zas říkat nějaké drby, které mě opravdu nezajímají. Ale zpozorněl jsem, když začali hrát písničku Story of my life, a já jsem si jí začal pobrukovat. Ta písnička je super, a to v naší skupině byl ještě Zayn, ale pak odešel bohužel, naštěstí se s ním celkem často vídáme akorát média zas říkaly něco o tom, že jsme se údajně pohádaly, a že už se spolu nebavíme což je blbost, ale tak média co čekat. Když dozněla hudba, tak jsem akorát vjížděl do garáže obchodního centra. Naštěstí tu nebilo moc aut, tak jsem v jednom rohu zaparkoval, a ještě jsem si nandal černé brýle, které jsem měl na zadní sedačce. Poté jsem vystoupil, a zamkl jsem auto. Mobil jsem si dal do přední kapsy a šel jsem k výtahu do kterého jsem si nastoupil, a jel do prvního podlaží. Nevěděl jsem co mám koupit tak jsem chodil od obchodu k obchodu. Ve výloze v hračkářství jsem viděl plyšového medvěda tak jsem pro něj šel, ano jsem strašně originální. Ten medvěd byl šedivý a strašně roztomilý, tak jsem ho vzal do ruky, a hned jsem ho šel zaplatit. Ta prodavačka který mohlo být maximálně dvacet se na mě podívala. "Mohla bych se s tebou vyfotit?" zeptala se a tiskla nervózně u sebe svůj telefon. "Jo jasně" řekl jsem, a ona vyšla od kasy a stoupla si ke mě, a několikrát nás vyfotila, a pak mě objala tak jsem jí taky objal. "Strašně moc děkuju" řekla a usmívala se od ucha k uchu "nemáš zač" řekl jsem s pokrčenými rameny, a zaplatil jsem toho medvěda, a ona mi ho dala do nějaké tašky s logem toho hračkářství. "Tak ahoj" řekla "ahoj" řekl jsem a odešel jsem pryč. Vyšel jsem ven, a šel hledat další obchod. Nešel jsem moc dlouho, protože mě zastavily dvě malé holky s tím jestli bych se jim nepodepsal a nevyfotil. Souhlasil jsem, a oběma jsem se podepsal do nějakého sešitu a následně jsem se s nimi vyfotil. "Kde máš kluky?" zeptala se ta blondýnka "Jsou doma a myslím, že vymýšlí nějaké písničky a nebo možná vaří" řekl jsem a z části jsem měl pravdu protože občas touhle dobou vaří. "Aha pozdravuj je prosím" řekla holka vedle té blondýnky. "vím je to asi blbé, ale můžeme se s tebou obejmout?" zeptala se ještě ta holka. Místo odpovědi jsem jí objal, a cítil jsem jak mě také objala, a pak jsem se objal s tou blondýnkou. "Tak já už budu muset jít ahoj" řekl jsem jim, a oni se usmály a řekli taky ahoj a já jsem šel dál. Zastavil jsem u kabelek a vešel jsem dovnitř. Díval jsem se na hodně kabelek, ale zaujala mě jedna od značky Prada.Vzal jsem jí sice nebyla nejlevnější, ale to je mi jedno. Sice jsem řekl, že budu originální, ale určitým smyslem budu dám jí jinou kabelku od jiný značky.(média)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bylo divné, když tady byli samé ženské a já jako jediný chlap, ale tak co se dá dělat, spíš co bych pro Anetu neudělal. Šel jsem k pokladně a pozdravil jsem jednu straší prodavačku, a následně jsem zaplatil. Ona mi dala tu kabelku do krabice, a následně do tašky. A já jsem mohl odejít. Nakonec jsem zamířil do Starbucksu, a koupil jsem si karamelové latté, a ještě jsem koupil kartičku, kterou jsem nechal nabít na nejvíc peněz a mám další a i poslední dárek pro Anetu. S kafém jsem se odebral k mému autu. Po cestě jsem potkal ještě několik fanynek tak jsem se jim podepsat a vyfotil se s nimi. Ano dřív to pro mě bylo náročné, ale zvykl jsem si na to. Bohužel nevím zda je to dobře nebo ne. Tašky jsem dal do kufru mého auta, a já jsem se posadil na místo řidiče. Připoutal jsem se, a napil jsem se svého kaffe, a následně jsem ho dal do držáku na pití. A mohl jsem jet domů.
