16 kapitola

136 4 3
                                    

Pohled Harryho:

Už jsem asi po třetí v koupelně, a pořád se ujišťuji jestli nevypadám hrozně, jo už se chovám jak ženská což je hrozný. Zkontroloval jsem si čas na mobilu, a zjistil jsem že pořád mám čas. Tak jsem vyfotil další fotku a dal jsem jí na Instagram a Twitter. Tentokrát jsem jsem se vyfotil v obýváku, takže budou mít fanynky změnu. Dneska jsem už přidal dvě fotky což je na mě celkem hodně, protože jsem rád když přidám jednu fotku za týden. Zato Niall ten stíhá přidávat hodně fotek na všechny sociální sítě i na Snapchat, a za den přidá fakt hodně fotek. 

Pohled Anety:

Sedíme už přes hodinu v tom letadle, a s Emily jsme za tu dobu probraly už hromadu témat. "Em?" řekla jsem abych přilákala její pozornost když jsme obě mlčely, ona se na mě podívala a pokývala hlavou, abych mluvila. "Hele Harry mi řekl že ještě před koncertem by nám chtěl ukázat na živo vilu a kluky co na to říkáš?" zeptala jsem se, a ona vykulila oči. "To je skvělý" řekla nadšeně a my jsme si povídaly dál jak o koncertu tak informace kolem něj a podobně. "Víš co? Já jsem si přála je vidět na živo, ale nikdy opakuji nikdy jsem nečekala že jeden z nich na nás bude čekat venku a že se s nimi opravdu seznámíme tak, jak jsem chtěla" řekla Emily nadšeně."Popravdě? Já jsem si myslela že je nejlépe uvidíš někde v zadní řadě a už tak za to budeš ráda, a no právě se ti plní sen" řekla jsem jí. "A nejenom mě, ty jsi chtěla vždy zas do Londýna, kde teď budeme patnáct dní" řekla zářivě se usmívajíc Emily. "Přesně a navíc spolu i strávíme spoustu času" řekla jsem jí s úsměvem opravdu jsem ráda, že strávím nějaký ten čas s mladší sestrou. "A nejenom spolu" ušklíbla se Emily "no jo, třeba se tak zděsí že před námi zdrhne a už se nevrátí" řekla jsem. "Ale ne ne on takový není a ty to víš nehledě na to, že jste se už navzájem viděli" řekla vítězně  Emily. "No jo" řekla jsem v tom nás vyrušila letuška "dáte si něco?" zeptala se a ukázala na vozík "prosím ten muffin a vodu" řekla jsem a Emily si vzala jenom vodu. Já jsem snědla svůj muffin a byla jsem šťastná.

Pohled Harryho

Když bylo pět padesát tak jsem se zvedl a šel jsem do pokoje pro klíčky od auta, a ještě dárek pro Anet. Vzal jsem si to, a šel jsem do garáže. Otevřel jsem kufr auta a dozadu jsem položil ten dárek, a následně jsem kufr zavřel. Otevřel jsem dveře, a sedl jsem si na místo řidiče, vytáhl jsem z kapsy svůj mobil, a dal jsem do volné přihrádky, a pro jistotu jsem si zapnul zvuk. Podíval jsem se na hodiny, a zjistil jsem že to akorát budu stíhat. Pomocí dálkového  klíče jsem otevřel garáž a vyjel jsem ven, naštěstí se garáž ihned za mnu zavřela a já jsem v klidu jel směr letiště.Naštěstí je brzo ráno takže nejsou žádné kolony. V klidu jsem jel kolem BigBenu až k letišti. Svoje auto jsem zaparkoval na letišti, kde bylo asi dvacet aut,vyndal jsem si mobil a dal jsem ho do kapsy kalhot, a vydal jsem se dovnitř. Snažil jsem se být nenápadný, ano nechci zbytečně svolávat pozornost, a že to bylo fakt těžký protože jedna holka měla tričko ,,I love One Direction" a pod tím nápisem byla moje a kluků hlava. Šel jsem k výdeji zavazadel, a posadil  jsem se na křeslo které tu bylo, vytáhl jsem svůj mobil, a díval jsem se na hodiny. 

Pohled Anety:

Když jsme přistávaly, tak mi bylo od žaludku trochu blbě, ale když jsme přistály tak to bylo v pohodě. S Emily jsme vstali a vzali jsme si naše příruční zavazadla a tak trochu jsme se cpali do předu. Opět jsme šli dlouhou chodbou, a čím víc jsme se přibližovaly, tím víc jsem byla nervóznější, byla jsem nervózní z reakce Harryho a jestli tam u bude a tak. "Tak jak se těšíš?" zeptala jsem se ještě česky Emily. "hodně" řekla a přidala do kroku. Já která ráda chodím rychleji jsem už jí skoro nestíhala "Em pojď pomaleji nebudu za tebou běhat" řekla jsem jí dřív než jsme došli na výdejní místo kufrů. Ona šla ve finále stejně rychle jako já, a pak jsme vyšli k výdejnímu místu. Zahlédla jsem naše kufry, tak jsme je s Emily vytáhly, a uhli jsme lidem. Začala jsem se rozhlížet kde je Harry, ale najednou mě objaly dvě paže, na chvilku jsem se zamrazila, ale když jsem si uvědomila že to je Harry tak jsem ho taky objala, a on mě k němu více natiskl. Docela by mě zajímalo jak dlouho jsme takhle stály ale asi víc než dvě minuty určitě. Pak se odlepil a objal i Em která ho ihned objala, a po chviličce se odtáhl. Když se narovnal, tak jsem si všimla že je o hlavu vyšší než já, ale je pravda že on je celkově vysoký. Usmál se na mě "Ahoj" řekl nám ale díval se na nás "Ahoj" řekla jsem a Emily to po mě zopakovala"tak jaký byl let?" zeptal se s úsměvem "skvělý" řekla jsem a oplatila jsem mu úsměv. "Tak asi by jsme měli jít pryč z letiště" řekl "dobře" řekla jsem, a my tři jsme pomalu odcházely. Chtěli jsme vyjít ven, ale přes skleněné dveře jsem zahlédla chlápky s foťáky,a kameramana vedle něj stála nějaká moderátorka. "sakra" zaklel Harry a podíval se na nás "bohužel už viděli jak jdeme vedle sebe,tak vás nemůžu poslat k autu protože by se stejně vyptávaly. Takže normálně půjdeme na parkoviště naskládám vaše kufry do auta a pojedeme pryč. Budou pokládat hromadu otázek možná budou  i tak vlezlí, že řeknou něco cokoliv aby vás donutily odpovědět. Snažte se je ignorovat, a společně půjdeme k autu" řekl Harry mile. "Jo dobře" řekla jsem, a Emily přikývla. "Tak jdeme" zavelel Harry a šli jsme ven Harry nám otevřel dveře, a podržel je aby jsme mohli odjet s těmi kufry, pak normálně zavřel, a všude jsem slyšela otázky jak na mou osobu tak na Harryho a dokonce i na Harryho. Nechala jsem Emily jít veprostřed abych na ní viděla , a Harry nám razil cestu skrze novináře, opravdu ho obdivuju že to tak dobře zvládá. Slyšela jsem i hodně otázek kde se ptaly jestli mám něco s Harrym a podobně, ale ignorovala jsem je. Po chvilce jsme dorazily  k autu, Harry nám dal do auta kufry a rychle jsme se všichni tři posadily. Emily si sedla dozadu, Harry se posadil na místo řidiče  a já na místo spolujezdce. "Holky zvládly jste to skvěle" pochválil nás Harry "děkujem" řekla jsem za mě a za Emily "není zač jinak jsem rád, že jste přijely" řekl a mrkl na mě, a já se začervenala. "A my jsme zas rády že jsi nás pozval" řekla jsem na oplátku. Usmál se na mě, a "nemáte zač jinak jak se jmenuje ten hotel?" zeptal se mě a jak se usmál tak se mu vytvořily ty dokonalý ďolíčky. Já jsem mu řekla název a on se rozjel a jeli jsme. "Takže jste po prvé v Londýně?" zeptal se mě "Jo a doufám že ne i naposled" řekla jsem "určitě ne" řekl mile. "Tak co cítíte se dnes jít na procházku po Londýně?" zeptal se "já jo" řekla jsem a Emily taky souhlasila. "dobře tak chcete si hodit věci do hotelu a vyrazit?" zeptal se "dobře ale akorát se ještě převlíknu" řekl jsem. "jo jasně, a ještě než vyrazíme na výlet tak budeme muset zajet do obchodu pro jídlo jinak bude Niall protivnej" řekl Harry a zasmál se společně s Emily. "Jak moc dokáže být protivný když nemá jídlo?" zeptala se zvědavě Emily. "No je naštvaný každému opakuje dost dlouho že má hlad. Do toho když se ho na něco zeptáš, tak ti něco odsekne a chová se hrozně to záleží na situaci, právě proto se snažíme mít pořád dostatek jídla kvůli Niallovi" odpověděl jí Harry. Pak jsme si ještě povídaly ještě o jídle a Harry zaparkoval u na pohled pěkného hotelu. Následně vystoupil a my  s ním. Chtěli jsme si vzít kufry "Nechte ty kufry já je vezmu" řekl "ale"  chtěla jsem něco namítnout, on nadzvedl díky jednomu pohybu obočí. "žádný ale" řekl a zamkl auto vzal oba kufry, a rozešel se k hotelu. V ruce jsem svírala svojí cestovní tašku a Emily také. Došly jsme na recepci všichni tři.  "dobrý den mám tady rezervovaný pokoj na jméno Aneta Brooksová" řekla jsem ta ženská si to naťukala do počítače a usmála se. "Ano máte pokoj sto devadesát devět v patře jedenáct" řekla a podala mi klíč  poděkovala jsem,a my jsme nastoupily do výtahu. Zmáčkla jsem tlačítko na kterém bylo číslo jedenáct. V celku rychle jsme dorazily do patra a pak jsme se vydaly hledat pokoj. "Tady je" řekl Harry tím svým chrapákem "to je dobře" řekla jsem a odemkla jsem pokoj. Vešla jsem dovnitř a vešla jsem do naší chodbičky, zula jsem se a pokračovala jsem dál. Na jedné straně byl jeden pokoj a naproti další. Pak jsem šla nakonec chodbičky a tam byla koupelna. Vešla jsem do jednoho pokoje a spadla jsem do postele. Cítila jsem, že se na mě někdo kouká, tak jsem se na toho dotyčného podívala a byl to Harry. "Tak co je pohodlná?" zeptal se  s úšklebkem "jo je" řekla jsem "nevěřím" řekl a skočil ke mě do postele. Jak Harry dopadl, tak já jsem málem vypadla a on se tomu ještě začal smát jako blázen. "Harry to není vtipný" řekla jsem, ale stejně jsem se díky tomu paku rozesmála. "a pak že to není vtipný" řekl a já jsem měla záchvat smíchu.  Po chvilce jsem se uklidnila "achjo ještě budu muset napsat mamce a Jessie" řekla jsem smutně "a proč ten smutný tón?" zeptal se a ušklíbl se "no protože se mi jim nechce psát" přiznala jsem. "Ale asi budeš muset" řekl mi "jo já vím. A Harri nepřinesl by jsi mi tu tašku?" řekla jsem a udělala jsem takový ten štěněcí pohled. "pro mou princeznu cokoliv" řekl a mrkl na mě a zmizel pro tu tašku po chvilce přišel s mojí taškou a zas si lehl na bok a já taky. Začala jsem se hrabat v tašce, a vzpomněla jsem si, že pro Harryho mám ještě ty kofoly a to jídlo. "Harry tady máš takový mini balíček sice v igelitce ale tak co se dá dělat" řekla jsem a podala jsem mu tašku a ten jeho pohled byl k nezaplacení. "Tak to strašně moc děkuju" řekl a vtáhl mě do objetí "nemáš zač" řekla jsem mu v objetí. "Ona tam je i kofola" vykřikl šťastně Harry "jo je" a já jsem měla co dělat, abych nebrečela smíchy. "Hned jak přijedeme ke mě do vily tak udělám před tebou a Emily takovou ochutnávku" řekl Harry "dobře" řekla jsem  a v rychlosti jsem vyndala telefon a napsala jsem mámě esemesku že jsme v pohodě. A Jess jsem musela taky napsat.

Aneta: Ahoj Jess už jsme s Em na hotelu a je to tady super určitě ti ještě napíšu :)))

Harry se celou dobu díval na text, který byl napsaný v té esemesce. "Tak jsem jim napsala a teď budu muset vymyslet oblečení jak bývá většinou v Londýně?" zeptala jsem se ho. "No jak kdy, ale dneska by mělo být teplo" řekl Harry a skenoval mě pohledem...

messenger/ Harry StylesKde žijí příběhy. Začni objevovat