83 dní před tím:
Na mé nahé tělo dopadaly kapky vlažné vody a já sebou házela do rytmu hudby, která se linula celou koupelnou. Nebýt hlasu, který mě vyrušil a zároveň upozornil, že bych už měla vylézt, zůstala bych tam.
,,Aljaško!'' Křikl táta. Musíme jet pro mojí mladší sestřičku, kterou sice nadevše miluji ale teď nesnáším. Připomíná mi to, že musím na své vystoupení.
,,Už jdu,'' řekla jsem trochu znaveně. Ještě jsem přeci mohla být v koupelně. Oblékla jsem si to, co jsem měla připravené ještě ze včerejšího večera - bílé rifle a černou mikinu.
Ještě jsem se na sebe usmála do zrcadla a pak už seběhla schody, kde se na mě táta díval udiveně. Uchechtla jsem se a dala mu pusu na tvář. Jen se usmál a pochválil mě.
,,Aljaško, těšíš se?'' Optal se s nefalšovaným úsměvem když jsme nasedali do auta.
,,No jistě,'' odfrkla bych si, ale tohle už tak znělo dost ironicky. Táta si toho ale asi nevšiml, nebo spíš všimnout nechtěl.
Cesta ubíhala rychle, všechno kolem bylo rozmazané stejně jako moje myšlenky. Nad něčím jsem přemýšlela, i když sama nevím nad čím. Moje hlava byla jako nějaké akvárko, do něhož vylévají černý inkoust a ten se pomalu, pomaličku rozlévá v celém obsahu. Takhle teď vypadala moje mysl. Jako jedna velká kaňka.
Čím blíž jsme byli u školky, tím víc se mi tam nechtělo. Ne do školky, ale na to představení. Bude to utrpení. Zadívala jsem se do menšího lesíka, aniž bych si všimla, že Amy už je v autě.
,,Ahoj,'' pozdravila jsem jí a usmála se. Úsměv mi oplatila a vlepila mi malou pusu na tvář. Je fascinující jak dokáže oslintat celou tvář během jedné pusy.
Zatím první část^^
Nějaké rady, názory?
