Tell Me Your Name
„Glenne!Rychle otevřete bránu!" zařvala jsem do vysílačky.„Otevírám jí!Co se děje?!" odpověděl mi a já najednou ucítila něčí ruce na mých zádech.Ruce mě schodily na zem.Natlačily mě na kamínky.Kamínky které se mi mačkali na obličej na nervozitě ještě přidávali.
Pak už jsem slyšela jen výstřel.Temno.To jediné jsem poté viděla..
Nebojte :D tohle ještě není konec :3
„Probouzí se!"uslyšela jsem tlumené hlasy.„Emm.." chytla jsem se za čelo,ale ruka mi hned klesla.Pořád jsem viděla jako po operaci,
ikdyž jsem pár obrysů postav poznala.
Pořádně jsem otevřela oči.
„Stephanie!" snažil se mě pořádně probudit nějaký muž,avšak mně se to povedlo dřív.
„Kdo jsi?" zeptala jsem se.
Ačkoliv se to zdá být divně,muže jsem opravdu neznala.Muž na mě upřel zrak.„Denise!" zavolal.
„Co se děje?" zeptala se žena která vtrhla do místnosti.„Nepoznala mě." řekl vyděšeně.„Asi potom dopadu ztratila paměť.Ale do pár týdnu by se mohla vyléčit." usmála se a podala mi vodu.„Na,napij se." podala mi vodu a já ji .
„Daryle,ty jí teď musíš připomenout kdo je!Je největší pravděpodobnost že si nejdřív vzpomene na staré vzpomínky,tudíž ty ve kterých jí umírala rodina." pořád spolu mluvili jako bych tu nebyla.Muž přikývl a vyšel z místnosti.
„Mimochodem.Jsem Denise." usmála se na mě a podala mi ruku.Ruku jsem pomalu a jistě přijala a rychle ji odtáhla.Denise z místnosti odešla a místo ní přišla krátkovlasá žena.
„Steph.. Pamatuješ si na mě?" zeptala se mě,ale já zakývala na náznak,že ne.
„Dobře,takže..Já jsem Maggie."prolomila po krátké chvíli ticho.Její výraz však vypadal sklesle.
„Provedu tě tu,ano?" přikývla jsem a stoupla si.
