So I will wait. Always.

Sedmá: Je možné být takto šťastný napořád?

Následujících pár dní bylo pro oba jako výlet do Disneylandu. A to z jednoho prostého důvodu. Randili.
Úplně první místo, kam se spolu podívali, byla jedna z nejkrásnějších vyhlídek v Seoulu, kam Taehyung Jungkooka vzal kolem půlnoci. Raději vycházeli ven později večer ve volných mikinách, aby si jich lidé moc nevšímali. Chtěli uniknout zvědavým pohledům. Nechtěli, aby se o nich moc vědělo. Polibek v Japonsku se stále dal svést na hodně přehnaný fanservice, ale přiznat vztah, to bylo něco úplně jiného. A zvlášť pro nerozhodného Jungkooka, který se svojí orientací stále trápil a o nějaký veřejný coming out rozhodně nestál, byla představa, že jejich homosexualitu bude někdo probírat v médiích, něco jako noční můra. Taehyung o tom dobře věděl a respektoval to, ačkoli někde v hloubi duše stále nemohl přestat myslet na to, jaké by to asi bylo kdyby se za ně Jungkook tak nestyděl.
Nahoře bylo několik prázdných laviček. Široko daleko nikdo nebyl, což jim vyhovovalo. Konečně si dovolili chytit se za ruce. Když Jungkookova dlaň vklouzla do té Taehyungovy, oba se začali usmívat.
„Je to tu krásný," zhodnotil Jungkook, „dívat se na všechno to z vrchu. Svým způsobem je to děsivý, ale tak nějak krásně děsivý."
„Být s tebou je krásně děsivý."
„Mám to brát jako poklonu, nebo ne?" zeptal se naoko dotčeně černovlásek a sundal si z hlavy kapuci. Taehyung se k němu natáhl a urovnal mu rozcuchané vlasy.
„Poklonu, samozřejmě. Je to děsivý, protože bych nikdy nevěřil, že se mnou budeš. Je to svým způsobem neskutečný, ale nádhernější než cokoli jinýho." Jungkook chytil jeho ruku, než ji stačil úplně stáhnout, a přitáhl si ho do objetí.
„Pro mě je to taky nádherný." Ovinul kolem něj svoje ruce a pevně se k němu přitiskl. Taehyung spokojeně přivřel oči, ruce na jeho zádech a nos zabořil do jeho mikiny, aby mohl vdechovat jeho vůni.
„Mám toho nejdokonalejšího přítele," zašeptal, „a ani mě nemrzí, že to nemůžu nikomu říkat, jelikož si tě chci nechat jen pro sebe," dodal s trochu hraným (a trochu zase ne) majetnickým tónem. Jungkook mu dal pusu do vlasů a prsty ho začal hladit po krku.  
„Jsem ti strašně vděčný, že jsi mi dokázal odpustit, co jsem ti udělal," řekl upřímně.
„Tobě bych odpustil cokoli," pokrčil rameny Taehyung, „miluju tě." Jungkook ho od sebe trochu odstrčil, aby ho mohl políbit, a chvíli stáli mlčky.
„Jak je na tom vůbec Jimin?" napadlo ho náhle.
„Moc jsme spolu od té doby nemluvili, řekl mi jen, že mi přeje, že jsme se dali dohromady, a že doufá, že budu šťastný, přijde mi, že se mi trochu vyhýbá, jen netuším proč."
„Myslím, že se jen urazil, protože mě nemá rád, a ty se mnou jsi. Však víš, že jsme se i poprali. Nejspíš je pro něj jenom těžké to překousnout, ale on se s tím nějak srovná." Taehyung po jeho slovech zvedl ruku a ukazováčkem mu opatrně přejel po kůži kolem jeho hojící se jizvy. Nakonec mu dali i stehy (hlavně, že říkal, že to nic není a počká to).
„Asi máš pravdu. Teď je ale stejně hlavní, že můžu trávit svůj volný čas s tebou."
Zůstali tam ještě hodinu, stáli spolu ruku v ruce, koukali na město a povídali si. Když je to přestalo bavit, šli si do supermarketu koupit něco k pití a instantní ramen, který si pak šli uvařit k Taehyungovi domů.
Když seděli u stolu a společně jedli, Taehyung se nemohl nabažit pohled na Jungkooka, jak srká nudle (které měl ve výsledku všude po tváři) a rozkošně dětsky drží hůlky. Byl to krásný pocit sedět ve tři ráno nad jídlem u sebe doma s někým, koho miloval.
„Zůstaneš přes noc?" zeptal se najednou a trochu se začervenal.
„Jasně, stejně už je hrozně pozdě, nechtělo by se mi teď jet domů."
„Akorát," začal Taehyung, „mám jen jednu manželskou postel a.. no, kdybys chtěl, klidně budu spát na gauči."
„Blázníš?" Jungkook se roztomile zasmál. „Jsi můj přítel, chci ležet vedle tebe."
„Tak jo," uculil se Tae. Když se šel Jungkook vykoupat, Tahyung rozestlal a uvědomil si, že mu trošku nervózně buší srdce. Ale převažoval v něm úplně jiný pocit. Byl šťastný. Jungkook za chvíli vešel do místnosti, jen v Taeho tričku, které si půjčil, a spodkách. Když Taehyung odcházel, prodrbával si ručníkem vlasy.
Zatímco se sprchoval, uvědomil si, že na stejném místě před chvílí stál i on.
Ten pocit, že už není sám, ale je tu s ním někdo, kdo každý okamžik dělá výjimečný, byl nádherný.
O pár minut později si vedle sebe lehli a Taehyung zhasnul.
„Dobrou noc," zamumlal.
„A pusu na dobrou noc nedostanu?" zeptal se s hranou urážlivostí Jungkook. Taehyung se otočil směrem k němu. To už ale Jungkook seděl a nahnul se nad něj. „Si ji vezmu sám," řekl drze a políbil ho. Taehyung ho prsty zatahal za vlasy a polibek mu opětoval. Jeho černovlasý přítel mu mezitím rukou zajel pod tričko a dlaní mu přejížděl po boku. Cítit na prstech Taehyungovu kůži byl jeden z nejkrásnějších vjemů, které zažil. Opatrně se dotýkal jeho břicha a cítil jeho napínající se svaly. Po chvilce přestali a Jungkook si lehl Taehyungovi na rameno, jeho prsty zapletené mezi ty své.„Děkuju za nádherný den a pusu pro pěkné sny, dobrou noc." Taehyung se k němu přitulil a koukal se, jak usíná. Netrvalo to dlouho a Jungkook zabral. Tae však ještě nějakou dobu usnout nemohl, koukal se místo toho skrz prosklené stěny na hvězdy, které šly vzácně vidět i v takové rušné části města, svíral jeho ruku a snažil se vrýt si ten pocit absolutního štěstí do paměti, jak nejlépe uměl.