Říkají mi Oheň

♣Probuzení v nebi♣

Mé roztřesené ruce uchopí vysílačku, jež mi Zack podává. Stisknu boční tlačítko. Z krabičky se ozve šum, poté k ní přiložím rty. „Tristane, Ellnoro? Slyšíte mě?" zašeptám. Následně svůj prst uvolním. Z druhé strany se ozve Ellnořin hlas: „Jop. Čistě a jasně. Jste připraveni? Přepínám."

Tentokrát za mě odpoví Zack. Jeho odpověď je prakticky jasná, protože je to moje poslední šance na život. Pevněji sevřu zbraň, kterou svírám v levé dlani. Zack si schová vysílačku v kapse černé bundy - kradeno z šatníku FBI - a ve stejnou chvíli přetáhneme rudé šátky přes ústa. „Je ti jasné, že můžeme umřít?" zamumlám přes látku. Odjistí si pistoli. „Nedovolím jim to," pak už mi jen věnuje pohled na jeho záda. „Oni se neprosí o dovolení," povolené boty na tkaničku mě vyzvou k jejich zavázání.

Pak už jen ve vysílačce zamumlá Tristan. Zack nohou rozrazí dveře do tajného skladu. My dva jistíme západ a oni východ. Pokud se dostaneme všichni na sever. Je vyhráno. Bohužel absolutně netušíme, co skladiště skrývá, že je takto střežené.

Procházíme chabě osvětlenými chodbami hlouběji do spárů temnoty. Můj dech se zrychlil a nyní drží tempo s tlukotem mého srdce. Z vysílačky v Zackově bundě se ozve Ellnořin hlas: "Vše čisté, postupujeme do sektoru tři. Přepínám."

„S Rosemary se teprve dostáváme přes sektor jedna. Je tu tma. Přepínám," zamumlal do své náprsní kapsy. Následně se Ellie začne hádat s Tristanem o popletení sektorů, malých koťátkách a lívancích. Předběhnu Zacka, ale mezitím mu stihnu, vytáhnou krabičku z kapsy. „Sakra už nedržte ten pitomej čudlík. Vaše hádky o koťatech nás absolutně nezajímají..."

„Mě jo Rose," skočí mi po ruce s vysílačkou pan svalnatý.

„Ty mlč Zacku! Snažte se plnit misi a i se jí věnovat. Zatím to tu vypadá, jak v mateřské škole! A na to ohrané "přepínám" vám taky už s..."

„Panebože!" Ellnořin hlas se rozlehl chodbou, až k nám. Vyděšeně se na sebe podíváme. Teď už si odjistím svou zbraň i já. Nad námi se rozsvítí výstražné světlo. „Běž!" nepotřebuji rozkaz od napřed běžícího Zacka, aby mi došlo, že mám utéct. Za běhu nám rudé světlo osvětluje boční stěny. Za nimi se nacházejí lidé.

S otevřenými ústy se zastavím, Zack utíká dál. Pozoruji zhruba stejně staré vrstevníky. Jenže, kéž by to byli obyčejní náctiletí. Bohužel oni jsou jiní... Jsou tam lidé, kterým šlehají plameny z dlaní, manipulují s vodou, hrají si s hlínou a vytváří vzdušné víry. Všichni ve stejném oblečení. Rozlišeni pouze obyčejnou páskou kolem kotníku.

Je jich tam několik desítek. Několik desítek dalších vládců. Tak na to nás EOE potřebovalo! Chtěli si vytvořit vlastní armádu živlů. TAJNÉ překvapení. TAJNÉ skladiště. TAJNÝ projekt. To oni jsou tu tajní. Pokusy na lidech.

Opřu se jednou rukou o prosklené zdi. Oči těkají pohledem mezi ohnivým chlapcem a vodní dívkou. „ROSEMARY!!" následováno výstřelem mě probudí z transu. „Zacku?!" zachraptím s čelem opřeným o sklo. Zatím si nás nevšimli a stále se věnují svému trenéru. „MARY!! KSAKRU BĚŽ!!!" další výstřely. Uchvácená, zdrcená, zlomená...

Tak oni nás využili. Proto ty nesmyslné souboje. Potřebovali znát naše dovednosti v bojích. Vědět, jak živly ovlivňují naše emoce, naše chování, pocity. Aby to mohli naučit jiné. Jak tohle dopadne? Je to, jako němé vyhlášení války. Kdy to vypluje na povrch - skutečnost, že každý může vládnout.

-------Jelikož bude tato kapitolka delší, můžete si dát pauzu tady :) A pokračovat příště ----

Proč chodil Tristan s Ellnorou?