Walking in the wind [ au - HS - CZ ]

Tenkrát jsem ho potřebovala

Pamatuju si naše první lásky, naší první tajnou cigaretu i první lok levného vína.
Pamatuju si Harryho, jak se tvářil, když ve školce uviděl Sindy Farellovou poprvé. Byla to moje kamarádka. Ale po nějaké době jsem k ní ztratila symaptie. Brala mi totiž ve školce mou oblíbenou stavebnici!
Byla to Harryho první láska. "Sindy, Sindy, ona je táák krásná", povídal mi a přitom pobíhal po naší zahradě. Já si to nepamatuju, mamka nám to vyprávěla, když jsme jednou měli na dvorku rodinnou sešlost, ale dobře si pamatuju, jak se červenal. Bylo to už na střední škole a naši nás rádi ztrapňovali.
Harry byl vždycky součást rodiny, byť bydlel o několik domů dál.

,,Kdy dorazí Harry? Co dělá Harry? Jak se má Harry?" ptávala se mamka pokaždé, když jsem přišla ze školy. V pubertě, kdy Harry randil zrovna s Kate O'Harovovou, mě to neskutečně štvalo. Možná jsem žárlila. Na to, že se na něho mamka neustále vyptává nebo možná na Kate. To už je teď ale jedno.
,,Proč se nezeptáš mě, jak se mám?" křičela jsem na mámu a přitom utíkala po schodech do svého pokoje, na odpověď jsem nikdy nečekala a zabouchla dveře. Ano, tohle si pamatuju moc dobře. Věřím ale, že mamka mi pokaždé odpustila. Puberta byla těžká. To už jsme na molu tak často nesedávali.

Jednou, to mi bylo asi osmnáct, pohádala jsem se s mamkou, jistě kvůli nějaké hovadině, a utíkala jsem k molu. Tenkrát jsem Harryho pořebovala. Chtěla jsem mít vedle sebe někoho, komu se můžu vybrečet na rameni. Přítele.
Utíkala jsem k molu, ale bylo tam obsazeno. Dodnes si vzpomínám, jak to zabolelo. Vidět ho tam s Mary Straussovou, mojí nejlepší kamarádkou.
Líbali se.
Bylo to zmatené období. Tenkrát jsem byla přesvědčená, že už Harryho nezajímám. Vlastně jsem si uvědomila, že jsem ho nikdy nezajímala. Nebo mi to nikdy nedal nijak najevo, že by o mne stál. Ale mě pokaždé trošku ublížilo vidět ho s jinou.

Ale my přece byli jako bratr a sestra. A vždycky to přešlo. U Harryho to byla Sindy a Kate a Mary a po nich ještě několik dalších. Ani já nebyla svatá. Žili jsme si podle svého. Sedávali na molu. Smáli se nebo plakali. Řešili jeho holky a moje kluky a zdálo se, že jsme proti tomu imunní. Dneska už je to jedno.
Ale potom se něco změnilo.
...