,,Už jsme konečně tady!'' poznamenala Jsem a usmála se. S Kate jsme si společně plácly a radovaly se, jak nejvíc to šlo. Podívala jsem se kolem: Na louce se spokojeně pásly koně, ve stáji pracovali jezdci a jezdkyně, stájníci a instruktoři připravovali jízdárnu a foukal jemný větřík doprovázený žlutýmy a červenýmy listy. Skvost. A na konec ten hezký kluk. Chodila jsem jen s Hansem, jenže ten se mnou chodil jen kvůli sázce, ale abych na něj nebyla zlá, tak jsem s ním ten půl rok vydržela, aby nedostal arašídovým dortem do obličeje, protože je na arašídy alergický... Ale ten kluk, ty vlasy, ty ruce, ach! A ne, jde směrem k nám! Co mám dělat? To ne! Naštěstí si bral pouze balík sena, který byl na zemi přímo před námi. Uf! To jsem si oddechla a v tom jsem zaslechla Kate: ,,A to je moje BFF, Becky. Becky? Jsi při smyslech?''
,,Jak? Já? Proč? Aha jo, jasně.''
,,Becky, tohle je Garry, náš instruktor, probrala jsem s ním vše ohledně výcviku.''
,,Jo, aha.'' Podala jsem mu ruku, on se na mě usmál a já mu úsměv opětovala...
,,Tak,'' roztrhl Garry ticho, ,,můžeme začít?''
,,Samozřejmě!''
,,Tak mě následujte, prohlédneme si stáje a zbytek areálu. Nyní si ukážeme jednotlivé koně po jednom: Tohle je Citrus, je mu sedm let a jeho plemeno je Pinto, jako další je zde klisnička jménem Eliz, je jí deset let a výborně se tato hafligerka hodí pro začátečníky, a teď vám představím jednoho divokého Andalusana, jmenuje se Frank a je velmi nevrlý ke svému majiteli.''
,,Tento kůň není Váš?''
,,Ne, není, patří Filipovi Schneiderovi, který neumí ještě tolik jezdit, tak jezdí na Christine, což je náš další kůň, je to moc hodná dvanáctiletá Hanoverská klisna, v pátém boxu už čtyři roky žije tento anglický plnokrevník, je to pěkný neposeda a ještě se na něm nejezdí, i když je už obsednutý. Pracuje se s ním ze země.''
Pak nám podobným stylem Garry představil i ostatní koně: Sáru, Hardyho, Alexe, Luckyho, Diabla, Rebecu a ostatních pár koní a poníků. Prošli jsme si krytou jízdárnu, venkovní jízdárnu, místnost s vybavením, společenskou místnost, šatny a stodolu.
Je to tu úžasné, koně, ten kluk... Ještě že jsou podzimní prázdniny.
,,Takže si vyberte koně,'' řekl Garry.
,,Mě se zamlouvá Christine,'' řekla Kate.
,,A já chci Luckyho.''
,,Dobrá volba dívky. Tak začneme.''
,,Vemte si ohlávku, uzdečku, sedlo, podsedlovou deku, čištění a zbytek vám řeknu pak.''
Došla jsem do nářaďovny a vzala si do jedné ruky ohlávku s vodítkem, uzdečku a box s čištěním a přes druhou ruku jsem si přehodila sedlo i s podsedlovkou. Přišla jsem k boxu a položila box s čištěním vedle dveří, na háček pověsila uzdečku s ohlávkou a přes dveře boxu jsem přehodila sedlo. Kate si trochu nevěděla rady s tím, kam dát sedlo, tak jsem jí šla helpnout.
,,Výborně Becky, musíme si pomáhat.'' Jen jsem se na něj usmála, vrátila se k Luckyho boxu a zeptala jsem se: ,,A co teď?''
,,Musíte si nasedlat koně, tak si vemte ohlávku a uvažte si koně, možná si říkáte, že v boxu nemusíte, ale jelikož jste začátečníci, tak si je prostě uvažte. Poté sáhněte do boxu s čištěním pro jemný kartáč.'' Uvázala jsem si Luckyho a otevřela box na čištění a tápavě hledala jemný kartáč. Nevěděla jsem který to je tak jsem vzala takový zeleno-modrý kartáč a ukázala Garrymu: ,,Je to on?''
,,Nene, ten je středně hrubý, zkus ten kulatý.''
,,Jistě!''
A Garry měl pravdu, ten kulatý byl opravdu jemnější než tamten. ,,A co s ním?'' Zeptala se nesměle Kate. ,,Jemným kartáčem se čistí hlava koně.'' Vzala jsem tedy ten kartáč a jemně přejížděla po směru Luckyho oříškově hnědé srsti. Bylo to velmi uklidňující.
,,Takhle?,'' zeptala se Kate. Garry k ní přišel a odpověděl: ,,Ano, přesně tak.'' Obě jsme byly rády, že je na nás Garry tak hodný a spravedlivý. Po čištění hlavy následovalo čištění krku a zbytku těla pomocí hrubého kartáče. Na závěr čištění jsme čistily kopyta: ,,Ale já nevím jak. Pomůžeš mi prosím?''
,,Jasně. Přistoupíš ke koni z boku. Trochu se o něj opřeš, aby si přešlápl na druhou nohu a odshora dolů mu sjedeš po noze a zvedneš mu ji. Poté jen vyčistíš; sleduj.'' A učebnicově mi předvedl jak se čistí. Pak nám ukázal i zadní nohy a nechal si nás vyzkoušet zbylé dvě nohy.
,,A pamatujte, pokud přistupujete ke koni ze zadu tak ho na to upozorněte, mohl by vás kopnout. Chápete?''
,,Ano.''
,,Jistě!''
,,A teď nasedlat, že?''
,,Ano, správně Kate. Vezměte si podsedlovou deku a dejte ji trochu víše nad kohoutek a stáhněte po srsti níž. Poté na ni lehce posaďte sedlo, ale tak, abyste nepohnuly podsedlovkou. Pak už jen utáhněte podbřišník co nejvíce, ano?''
A pak přišlo na řadu to nejtěžší: uždění. Garry nám vysvětlil, že se musí nejprve přehodit otěže přes krk, pak odepnout vodítko a sundat ohlávku, chytit koně nad nozdrama, přetáhnout uzdečku, vtisknout koni udidlo do huby, zapnout nánosník a podhrdelník.
A hotovo kůň je připravený, můžeme začít.
Došli jsme s Garrym k jízdárně. A tam čekal ten kluk! A jej. ,,Ale ne! Malém bych zapomněl, musíte si vzít helmu! Jděte do šatny a na levé polici jsou nějaké helmy, tak si vyberte.''
Došly jsme do stáje.
,,Ty jo! Ty jsou krásný, už abych měla taky svojí!'' vykřikla Kate.
,,Tak někdy zajdeme do DECATHLONU, co ty na to?''
,,Počítej se mnou!''
Tak jdeme na to!
Doufám, že s před tím klukem neztrapním...
