2. kapitola

10 1 0
                                    

,,Takže dívky. Tohle je Jasmine, jedna z našich nejlepších jezdkyň,'' ukázal na tu slečnu a pak pokračoval, ,,a tohle je David, můj synovec.''
Já jsem oběma podala ruku a poznamenala: ,,Těší mě, já jsem Becky.''
A Kate jen kývla hlavou na pozdrav. To se teda moc nezmohla.. No nic, co je mi do toho.
,,Takžeee?'' podívala jsem se na Garryho.
,,Jo, nastavte si třmeny a dotáhněte podbřišník.''
Šla jsem tedy k Luckymu a stáhla třmeny a začala je nastavovat a přiklonila se k Davidovi: ,,T-takhle?''
,,No, já nevim, každej máme jinak dlouhý nohy, většinou nastavujeme podle ruky.''
,,Aha díky.'' Usmála jsem se a přiložila ruku k třmenu. Bylo to akorát. A pak jsem dotáhla podbřišník. Všimla jsem si takového dlouhého vodítka přehozeného přes plot venkovní jízdárny. ,,Co to je?'' zeptala jsem se Davida.
,,To je lonž, pomůcka k prvnímu výcviku, to uvidíš.''
,,Aha, díky.''
,,Tak nasedněte dámy a nasaďte si helmu.''
,,Ehm, Dave? Já tam nemůžu vylézt...''
,,Dej mi tvou levou nohu a na tři tě tam vyhoupnu, jo?''
,,Jo, a já se mám ještě odrazit?''
,,Neříkají ti náhodou blesk? Tak jo: raz, dva, tři! Jseš tam?''
,,Joo!''
,,Okej, dej si nohy do třmenů, ale jen za špičku nohy, kdyby se kůň splašil, abys je mohla jen lehce vytáhnout a seskočit. Jo?''
,,Jo.''
Pak Luckyho připnul na lonž a zavedl mě na jízdárnu, tam mi upravil sed a ukázal mi držení otěží, pobízení a zatáčení.
Pak mi řekl: ,,Že začátku budeme krokovat aby se kůň zahřál a protáhl si krk, poté pritáhneš otěže, ok? Neboj se hlavně, budu ti pomáhat.'' mrknul na mě.
Na lonži jsem s koněm jezdila dokola kolem Davida. Deset minut jsme krokovali a pak mi zadal první pokyny: ,,Přitáhni mírně otěže, ještě trochu víc, a holeněmi pobídni do klusu a zkus nelítat v sedle, snaž se vyrovnaně sedět.''
Pobídla jsem Luckyho a on krásně a pomalu naklusal, má moc hezký klus, ale nelítala jsem v sedle, krásně jsem kopírovala jeho záda. Měla jsem moc dobrý pocit. ,,A teď zkus rozpažit ruce!''
Co? Já a rozpažit ruce? To se snad nemyslí vážně?! Zkusila jsem to a spadla. Dave ihned zastavil Luckyho a rozběhl se ke mně a ustaraně se mě ptal: ,,Becky, jsi v pohodě?'' já se chytla za hlavu a řekla: ,,Co se stalo? Kde to jsem?''
,,Becky, spadla jsi!''
Podívala jsem se na něj, vedla se a oprášila si zadek.
,,Jsi v pořádku?''
,,Já jo, ale co Lucky?''
,,Zakopl a kvůli tomu jsi spadla, ale on už nemůže, kulhá!''
,,Aha, to mně moc mrzí.'' sklopila jsem hlavu. On ke mě přišel, zvedl mou bradu a řekl: ,,Hlavně nebuď smutná, Becky, nemám rád, když jsou hezký holky smutný... ''
Odvedla jsem Luckyho do jeho boxu, vytřela ho do sucha a dala mu chladný obklad na zraněnou nohu. Pohladila jsem ho pod hřívou a řekla: ,,Neboj se, to bude v pořádku.'' políbila ho na čelo a opatrně za sebou zavřela box.
Tato část je kratší, omlouvám se vám za to. :)

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 26, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Prokleti Láskou Kde žijí příběhy. Začni objevovat