Středoškolačka

3.kapitola

Mám na sobě fialové tričko a džínové šortky. Jdu do parku, kde na mě čeká Nick. Příjdu až k němu. Přivítáme se krátkým obětím. A sedneme si na krásně zelenou trávu. Povídáme si už přes hodinu o naší rodině, koníčkách, škole...Po chvíli nastalo ticho a Nick se ke mě pomalu naklání.. Naše hlavy jsou od sebe už jen kousek..

"Rose vstávej, musíš do školy!" Probouzím se a uvidím mámu. Sednu si na kraj postele a přemýšlím, jestli se to doopravdy stalo. Já a Nick? Ne. Byl to jen sen. Ale moc krásný sen. Máma na mě pořád volá. Ja ji vůbec nevnímám. Kvůli tomu snu jsem úplně mimo. Po pár mimutách ji začnu vnímat. Ji i čas. Sakra je 6:25, nestíhám autobus. "Mami, příjdu pozdě do školy." Volám na celý dům. Aby mě všichni slyšeli. "Klid Rose, dneska ještě pojedeš s tátou." Oznámila mi matka. Takže mám fůru času. Půjdu dolů a vezmu si něco k jídlu. Sejdu schody a u stolu uvidím Annu. "Ahoj, Rose."  "Ahoj, Anno"odpovím ji. " Co tady děláš tak brzo?"zeptám se. "Už se mi nechtělo spinkat" Annu zbožňuju, nevím, co bych bez ní dělala. Je strašně moc roztomiloučká..

Vrátím se do svého pokoje a zlehka se nalíčím. Nikdy jsem se nemalovala nijak výrazně. Nelíbí se mi to. A nechápu, jak se holky s přeplácaným make-upem a rtěnkou můžou líbit klukům. Já doufám, že Nick takový není.

Sedím v autě. A asi 10 minut od školy je kolona. Super je 7:50 uz pět minut jsem měla být ve škole. To zas bude mít třídní kecy.. Pokud příjdu vůbec na osm. "Tati nestihnu školu!" Oznámím mu jako by to nevěděl. "Nechceš jít na autobus? Myslím, že tady z té zastávky jede autobus k tvé škole. Vystoupím, podívám se na tabuli a uvidím, že autobus jede až 7:55. Asi to bude rychlejší než jízda autem, ale do osmi to nestihnu.

Autobus už přijíždí a ja celá nervózní si sedám na nejbližší sedačku. Na protější sedačce uvidím Nicka. Ale nevypadá, že by byl nervózní, určitě ne tak jako jsem já. Ach jo..Dneska mu to sluší snad jako ještě nikdy. Zapomněla jsem říct, že Nickova matka je zástupkyně ředitele a učí mě chemii, která mi samozřejmě nejde. Ale to je teď vedlejší. Byla bych tak strašně moc ráda kdyby si mne aspoň jednou jedinkrát všiml.

Konečně, zastávka, kde mám vystoupit. Chystám se zvednout a v tom řidič autobusu zastaví tak prudce, že já i Nick spadneme na sebe oba na zem. "Au." Vypadne ze mě. "Je ti něco?" Nick hned reaguje, což mě překvapuje. Nikdy na mě ani nepromluvil. "J-jen mě bolí trochu h-hlava." Vykoktám se a začnu se červenat. Nemůžu se mu podívat do očí, je mi trapně. Nick mi pomůže vstát a oba uslyšíme upozorňující signál k zavření dveří. "Nestihli jsme vystoupit!" Řeknu silnějším hlasem. "To je dobře ne?" Vypadne z Nicka. Jak to myslí? Jsem celá zmatená. "Dobře?" Zeptám se. "Vystoupíme na další zastávce a zpátky půjdeme pěšky.Budeme tak mít čas si popovídat, známe se jen od vidění ne?" Páni Nick si semnou chce povídat. Celá se třesu a nevím jestli ze mě něco vůbec vypadne. "D-dobře, ale co škola? Už je čtvrt na devět. Třídní mě zabije." Páni, nečekala jsem, že ze mě vypadne tolik slov.

Vystupujeme na další zastávce. Tentokrát se už oba pevně držíme tyčí, abychom znovu nespadli.

"Třídní tě asi nemá moc v oblibě co?" Zeptá se. "Často jezdím na zápasy, takže ve škope jsem jen málo, no a teď toto." Bojím se jak zareaguje, stále se celá klepu. "Neboj, nemůžeš za to!" Řekne, oo to díky a jak to asi vysvětlím učitelce? "A to ji mám říct že jsme oba spadli v autobuse a nestihli jsme vystoupit?" Nevím, co to do mě vjelo..Taková já přeci nejsem. "Promiň, jsem jen trochu nervózní." Omluvila jsem se. "V pořádku. Celá se klepeš, dám ti svoji mikinu!" Je pravda že mi je trochu zima. Nick je vážně milý. "Díky." Už jsme před školou. Na chvíli se zastavíme. Nick se na mě podívá a řekne :" Tak držím palce, Rose" Řekl mi Rose, takže ví, jak se jmenuju. "Já tobě taky!" A každý jdeme do své třídy.

Tááák další kapitola. Jak se vám líbí?  Doufám, že to aspoň někdo čte. Rozhodla jsem se, že budu vydávat každý druhý den jednu kapitolu. Tak doufám, že to oceníte! :D  aaaa užívejte čtení!!! :*