Majo Seman

#7

Strašně moc se mi po něm stýská.....
Už jsme se neviděli minimálně měsíc. Já už to fakt nevydržím. Sice si voláme ,píšeme non-stop. Ale i tak to není ono.. Není to jeho dokonalej dotek, jeho nejkrásnější oči.
Majo-"Ahoj krásko. Copak dělá můj ANDĚL?"
Já-"Majo! Já nejsem tvůj anděl... Já nejsem anděl!"
Majo-"Ale jsi! A ten nejhezčí na světě.. Moc se mi po tobě stýská zlato"
Já-"Vždyť mě taky..."
Majo-"Nemohla by jsi přijet? Bude tu pouť"
Já-"Zeptám se mamky, ale moc si toho neslibuj"
Zavřela jsem notebook a šla se zeptat mamky.
Já-"Mamii? U Aničky bude teď pouť a tak mě pozvala k nim... Mohla bych viď?"
Mamka-"No to nevím..... Je to docela daleko"
Hmm je to dál než si myslíš.
Já-"Ne není! Je to kousek.. Fakt! Navíc minule jsem to zvládla dokonale ne?"
Mamka-"No.. Dobře, ale jen na tři dny"
Já-"Mami! To se ani neoplatí"
Vážně ne ,domů autobusem jedu celej den..
Mamka-"Tak čtyři! A nesmlouvej se mnou!"
Já-"Ale mami! Anička má pak narozky a oslavu a já tam jako její kamarádka nesmím chybět"
Mamka-"Tak jak dlouho si to představuješ?"
Já-"Dva týdny?"
Mamka-"Anička má narozeniny čtrnáct dní?"
Já-"Ne... Ale je ta pouť a pak má Anča za dvanáct dní narozky..Mami! Mám skvělý známky, pořád ti pomáhám.."
Mamka-"Tak fajn, ale jestli se něco stane! "
Já-"Neboooj!Děkuju moc"
Hned jsem to běžela zavolat Majovi.
Začala jsem si balit a běžela jsem na autobus.
S Aničkou jsem nelhala.. Narozky opravdu bude mít a oslavu na kterou jsem mimochodem pozvaná taky.
Po nekonečné jízdě autobusem jsem se nemohla dočkat na Mariána. Přestoupila jsem opět do metra a čekala kdy už budu zase u Maja.
Metro zastavilo a já ho uviděla mezi desítkami lidmi.
Objali jsme se a já zase ucítila ten dokonalej pocit.
Já-"Chyběls mi"
Majo-"Však ty mě taky"
Zase jsem byla u Maja doma.
Majo-"Vybal si a připrav se, zachvíli už musíme jít"
Já-"Kam? "
Majo-"Na tu pouť!"
Já-"To už je dneska? "
Majo-"Ano.. Budou tam na nás čekat Anička s Adamem"
Já-"Supeer!"
Vzala jsem si na sebe kraťasi-jako vždy a crop-top.
Anička-"Ahooj Baruš! My už jsme se neviděli"
Já-"Ahooj"
Objali jsme se.
Anička-"Jo a tohle je Adam Mach"
Já-"Ahoj , máš super videa na yt"
Adam-"Jé děkuju"
Večer jsme si dokonale užili.
Všichni jsme pak šli přespat k Adamoj. ***Ráno****
Anička-"Tak co jak vám to klape s Mariánem?"
Já-"Já jsem se snad poprvé opravdu zamilovala! Je to ten nejdokonalejší člověk na světě!"
Anička-"Tak to je super. Vážně vám to přeju"
Já-"Díky. Jen je blbý ,že se skoro vůbec nevidíme.. A to jsou prázky.. Až bude škola bude to hrozný"
Anička-"To znám můj bejvalej bydlel na Slovensku. To je ještě dál výdali jsme se minimálně.. Ale pak ho to asi přestalo bavit nebo co.. "
Já-"Rozešel se s tebou?"
Anička-"Kéžby! Podvedl mě"
Já-"Mrzí mě to"
Anička-"To nemusí"
Šli jsme na snídani, Adam a Majo už soutěžili o tom kdo má lepší snídani.
Majo-"Ahoj Andílku .Jak pak ses vyspinkala?"
Já-"Skvěle"
Odpoledne jsme já a Majo odcházeli.
Anička- "Jo a nezapomeňte! Ty a Majo musíte přijít na mou oslavu je vám to jasný? "
Já-"Jasný, budeme čestný hosti"

557 slov😊😍💓💖💕