Majo Seman

#19

-----------------Pohled Maja------------
Stojím před tím velkým domem. Sakra! Co když tady už nebude? Kde ji mám jako hledat? A už nikdy jí neuvidím.. Nesnáší mě, to vím jistě. Co se stane když mi neodpustí?
Tyhle otázky mi běhaly v hlavě.
Vzchopím se a zmáčknu zvonek. Výjde postarší paní. Vypadá moc hezky. Aby taky ne když má takovej dům.
Paní-"Dobrý den, přejete si něco?"
Řekla milím hlasem.
Já-"No.. Víte, hledám svoji přítelkyni.. Tedy bývalou přítelkyni... Kamarádka mi řekla ,že by měla být u vás.."
Paní- "Marty tu má nějakou slečnu.. Asi týden.. Nevím jestli je to ona.. Máte s ní domluvenou schůzku?"
Cože? Jakou schůzku doprdele??! Je to moje holka.. Asi.. Nemusím mít nic domluvenýho.
Já-"Ne.. Ale už jsem jí neviděl hrozně dlouho a pohádali jsme se , nestihl jsem se jí ani omluvit.. Nemohl bych jít za ní?"
Paní-"Marty jí vzal s sebou ven.. Ale zachvilku by se měli vrátit, jestli chceš můžeš tu na ně počkat"
Já-"To by bylo fajn, děkuju"
Přešlapuju z místa na místo.. Co to má jako znamenat? Jak jako ,že šla s nějakým Martym ven? A jak jako ,že u něj přespává? To jako s ním v pokoji?
Uslyším dveře. Do místnosti vejde Bára a Marty. Smějí se. Teda dokud mě neuvidí...
----------------Pohled Báry-------------
Právě mi Marty řekl vtip. Nemůžu se přestat smát. Jsme už doma. Najednou uvidím v kuchyni Maja. Dobrá nálada je pryč.
Já-"Co tady sakra děláš? "
Majo-"Bál jsem se o tebe! Nevěděl jsem kde jsi!! Ani jsi mi nezavolala!! Jsi hrozná!!"
Já-"Kdyby ses alespoň troško zajímal, tak víš ,že mě okradli a znásilnili"
Majo- "řekla si právě znásilnili?"
Já-"Ale tobě to může být jedno.. Stačí abych jenom na jedinej den zmizela a už si to rozdáváš s nějakou courou!! Jsi vážně idiot!! Bůh ví jestli když jsem tu nebyla neopakovalo se to každý den!!"
Majo-"Byl to úlet doprdele a neřvi na mě!!"
Začali mi stékat po tváři slzy. Cítila jsem Martyho ruku jak mě podepírá.
Marty-"Takhle se k ní ale chovat nebudeš jasný? Není to kus hadru.. Navíc to co si jí udělal je neomluvitelný!!"
Majo-"co se do toho pleteš? Nevíš o ní nic tak laskavě buď sticha nebo ti k tomu dopomůžu"
Marty-"Vím o ní víc než si myslíš, a jestli chceš vyhrožovat tak prosím"
Nejhorší na tom je ,že já tam jen stojím a bezmocně zírám na to jak si tam nadávají. Je mi trapně. Martyho mamka tam jen stojí a dívá se. Přesně jako já. Musím to zastavit.
Já-"A dost!! Majo okamžitě odejdi z tohohle domu!! A už sem nelez rozumíš?"
Majo se zvedl a odešel. Nezapoměl naštvaně bouchnout dveřmi.
Marty-"Promiň, nechtěl jsem se s ním hádat ale nešlo to.. Choval se k tobě jako k věci"
Já-"Ty jsi úžasnej! Za nic nemůžeš.. Moc ti děkuju za všechno co jsi pro mě udělal.. Slibuju ,že ti to vrátím.. Ale teď už musím opravdu odejít"
Marty-"Ale proč? On už se sem nevrátí... Můžeš tu začít od znova.. My tu můžeme začít od znova"
Já-"Ach Marty.. Kéžby to šlo.. Už musím jít... Vrátím ti to.. A neboj.. Najdeš si holku která bude stokrát lepší než já... Která si tě zaslouží "
Marty-"Nikdo není lepší než ty"
Řekl zoufale. Je mi ho líto. Zase za všechno můžu já. Já jsem v něm vyvolala naději ,že spolu něco máme. Dám mu pusu na tvář a odcházím. Ještě se mu naposledy podívám do očí a jdu.
Stojím na zastávce metra. Je už hrozně pozdě a mě ujel vlak. Vážně super!! Jdu si sednout na lavičku. Jsou všude. Všechny jsou prázdný až na jednu. Sednu si. Udělalo se mi nějak zle. Najednou si ke mně někdo přisedne. Až moc blízko.
Já-"Je tu spousta jinejch laviček"
Řeknu dost naštvaně. Osobě nevěnuju ani pohled.
On-"Ale tahle je jediná s tebou"
Celým tělem mi přejede mráz. Ucuknu. Ten hlas. Moje noční můra!
Já-"Nech mě být!!"
On-"Nenechám, to by byla ale škoda"
Surově mě přitiskl ke zdi a rukou mi zajel pod kalhotky.
On-"Dneska si to užiješ"
Strčila jsem ho a běžela pryč. Hned mě chytil. Na zádech jsem ucítila kov.
On-"Od minule jsem si pořídil kamarádku.. To jen kdyby jsi zrovna neměla náladu"

709 slov💕💕💕💕