Bájné město

Kapitola 2

Probral jsem se prý po 15 minutách z bezvědomí. Při seskoku se mi padák rozevřel pozdě a já nad ním ztratil kontrolu.

Nechápal jsem kde jsem se tu vzal, před pár minutami jsem ještě viděl, jak vybuchuje Vesuv. Asi to byl jen sen, obyčejný sen, snažili se mi přátelé namluvit. Ale já jim nevěřil, věděl jsem, že to nemohl být jen sen. Seděl jsem na kameni a nohama se opíral o rozdrolený kus zdi.

V tom jsem to zahlédl, na zemi v rohu ležel klíč, docela zachovalý. Zvedl jsem se a šel k němu, přátelé mě z povzdáli nechápavě sledovali. Shýbl jsem se pro něj a pomalým krokem jsem se vracel zpět, abych si zase sednul na kámen. V tom za mnou přišel kolega a chtěl vědět pro co jsem tam šel. Vytáhl jsem klíč z kapsy a ukázal jsem mu ho. ,,Ten klíč mi je povědomý řekl jsem". Tázavě se na mě podíval a řekl: ,,Jaký klíč?"