Kavárna

1. Kapitola

Když jsem skupince připravovala objednávku, sledovala jsem je očkem jak se baví, smějí a povídají si. Musela jsem se usmát, je to roztomilé. Když jsem na ně zírala, tak si mě ten blonďatý všiml. Koukal na mě vražedným pohledem, který mi věnoval při objednávání. Zkusila jsem se na něj usmát, ale jen se otočil zpět k ostatním. Ehh..

,,Alexi! Nemusíš být k lidem takhle chladný, kolikrát ti to budu říkat!'' Tato slova mě uvítala, když jsem nesla kafe a dorty ke stolu. ,,Tch..'' zazubil se blond chlapec a koukl se z okna. ,,Koukej mi do očí když s teb-'' ,,Tady to máte!'' přerušila jsem dívku a s úsměvem pokládala kafe na stolek. ,,Oh! Děkujeme!'' poděkovala dívka a pustila se do dortu. Usmála jsem se na hnědovlasého chlapce, co na mě chvíli zíral a odešla zpět. 

Sedla jsem si na barovou židli za pultem a četla si svoji oblíbenou knihu. Jmenovala se ,,Touha Démona'' od Lucy Almond. Je to moje nejoblíbenější spisovatelka! Zatím jsem přečetla všechny její knihy! Moje čtení přerušil hluk. 

,,Ty opravdu nejsi moc dobrý v přetvařování, co?'' řekl blond kluk s úšklebkem na tváři. ,,Sakra kluci nechte se!'' zakřičela rudovláska. ,,Alespoň se k lidem nechovám tak chladně jako ty!'' zakřičel hnědovlasý chlapec. Čas zasáhnout hehe..

,,Je všechno v pořádku?'' řekla jsem klidným hlasem. ,,Co když tu s vámi chvíli zůstanu? Nebude to vadit?'' Skupinka jen mlčky zírala do svých z poloviny vypitých hrnků kafe a rudovláska kývla.

Co bych jen řekla, abych zahnala to trapné ticho.. ,,Co se takhle poznat? Jste moji první zákazníci a to je pro mne čest, nečekala jsem, že hned první den někdo přijde.'' navázala jsem konverzaci s lehkým úsměvem. A vypadá to, že to zachytilo jejich pozornost. ,,Tak třeba začnu já, ano?'' navrhla jsem a rudovláska kývla. ,,Takže, mé jméno je Charlotte Warden, je mi 25 let a nedávno jsem dostudovala hotelovou školu. Dříve jsem bydlela v malém městě na druhém konci státu a od mala jsem ráda studovala. Mám ráda oranžovou barvu, kočky a punčový dort je moje specialita.'' mrkla jsem na rudovlásku a dala ji znamení, že může začít.

,,Takžééé. Jmenuji se Christie Evelyn, je mi 20 let a s těmito idioty studuji místní Bostonskou vysokou. Moje oblíbená barva je červená, miluji zvířata, ledovou kávu, vanilkovou zmrzlinu a punčový dort.'' mrkla na mě zpátky a obě jsme se koukly na hnědovláska. 

,,Eeh.. mno.. tak já se jmenuji Michael Rowell, je mi 21 let a jak už Chris řekla, studuji zde na Bostonské. Z nás tří jsem jsem nejstarší, sice to tak nevypadá, ale je to pravda! Mno.. co ještě.. jo! Mám rád pandy, šedou barvu a sychravé počasí! Studuji umění a rád kreslím.'' musela jsem se usmát, byl strašně nervózní. 

Všichni jsme se koukli na chladnokrevného blond chlapce. ,,Ehh.. mno dobrá. Jmenuji se Alex Jones a je mi 20 let. Kde a s kým studuji už zde bylo řečeno. Mám rád jahody, zajímám se o dinosaury a horkokrevní lidi mi lezou na nervy.'' dořekl a já se na něj s úšklebkem pořád dívala. ,,Tak dinosauři, jo?'' trochu jsem se zasmála na jeho otrávený obličej. ,,Tch..''

,,Mno, to je jedno. Ráda vás všechny poznávám. Mohu se zeptat, o co tu před chvílí šlo?'' zeptala jsem se nejistě a ostatní opět mlčky zírali do stolu. ,,Nah, nechte to být. Jak jste se dneska vůbec měli?''

Takhle jsme se bavili několik hodin, nikdo jiný nepřišel a člověk by nikdy neřekl, že už je skoro osm hodin večer. Huuf.. čas utíká rychle. ,,Tak my tedy jdeme! Měj se!'' rozloučila se se mnou Christie a skupinka odešla. 

Vypadá to, že dnes už nikdo nepřijde.. půjdu domů. Zamkla jsem tedy obchod a vydala se domů. Nebydlela jsem daleko, což je dobře. 

Došla jsem k velkému věžáku a vešla dovnitř. Když jsem si přivolávala výtah, vešel sem ještě nějaký muž. Je tu nový? Ještě jsem ho tu neviděla. Měl černé vlasy, byl vyšší než já a na hlavě šedivou čepici.  

Otevřela jsem tedy výtahové dveře a oba jsme nastoupili. ,,Do jakého jedete?'' usmála jsem se na něj. ,,Páté patro prosím.'' odpověděl mi klidně. ,,Oh! Já taky!'' zvolala jsem a zmáčkla tlačítko s číslem 5. Dojeli jsme a když jsem vystoupila, šel stejným směrem jako já. Nakonec jsem zjistila, že má byt hned naproti mě. ,,Nashledanou!'' zamávala jsem mu a vešla dovnitř. 

Můj byt.. spíše byteček nebyl nějak moc velký. Mám tu malý obývák spojený s kuchyní, koupelnu a pokoj. Prostě obyčejný byt pro single dívku. I když.. někdy je mi celkem smutno, když přijdu do tichého a prázdného bytu, měla bych si pořídit třeba kočku. Mno nic, měla bych se připravit na spaní.

 Sundala jsem si boty a odběhla do kuchyně. Dala jsem si vařit vodu na čaj a vytáhla jsem zeleninu, rýži a ostatní věci na kari. Ano, miluji kari. Když jsem dovařila, dojedla a dopila. Šla jsem do sprchy a než jsem se vrátila zpět do pokoje, vyčistila jsem si zuby. 

Svalila jsem se na postel a zapla notebook který ležel vedle mě. Chvíli jsem se dívala na videa a upravovala web mojí kavárny. Asi po nějaké té hodince jsem ho vypla a šla spát.

Dooobrý večeeer! Snad se vám bude líbit dnešní kapitola! Omlouvám se, že je tak krátká, u další vám to vynahradím! Pokud se vám líbila zanechte follow popř. hlasujte! Budu moc ráda! Lucy Almond patří sladké Amaya_Yuuki c:

Btw, na obrázku jsou Christie, Michael a Alex c:

Akki-Chan~