Blbá pomsta

3.

Alexa: Probudil mě zvuk zipu. Otevřela jsem oči... Petr nikde.

Petr: Šel jsem rychle do domu na záchod. Chce se mi strašně čůrat. S úlevou jsem udělal potřebu, umyl si ruce a rovnou si vyčistil zuby. Ano, mám u nich vlastní kartáček. Problem?

Alexa: Určitě šel jen na záchod a za chvilku se vrátí... budu dělat že spím a uvidíme... nechce se mi vstávat.

Petr: Ještě jsem si zašel do auta. Mám strašnou chuť na žvýkačky. Dal jsem si dvě do pusy a balíček do zadní kapsy. A mířil zpět do stanu.

Alexa: Rozvalovala jsem se sama ve stanu... a znovu jsem doopravdy usla.

Petr: Potichu jsem rozdíl zip a lehl si k Lexy.

Alexa: Cítila jsem jemné doteky na krku.

Petr: Dal jsem si žvýkačku do zadní části pusy, aby mi nevypadla a lehce ji políbil na krk.

Alexa:  Pousmála jsem se. "Dobré ráno lásko." zašeptala jsem.

Petr: "Dobré." usmál jsem se a začal ji žvýkat.

Alexa: Otočila jsem se k němu čele. "Kolik je hodin?" zamumlala jsem.

Petr: "Když jsem se divák v kuchyni, tak bylo něco kolem devátý. A tvoje mamka ještě není doma."

Alexa: "Tak to asi opravdu přespala u té kamarádky." stále se mi nechtělo vztávat tak jsem na něj mluvila se zavřenýma očima.

Petr: Zakýval jsem hlavou a pusou vydechl proud vzduchu, který mi díky pastě a žvýkačce ochladil celá ústa.

Alexa: "Nechtěla by si už vstávat?" zeptal se sladce. Já jen zakroutila hlavou a zabořila ji do polštářů.

Petr: "A když ti dám mentolovou pusu?" usmál jsem se.

Alexa: Znovu jsem usnula? Je to možné?

Petr: Povzdechl jsem si a otočil se na záda.

Alexa: Už mi docházel vzduch takže jsem se otočila na bok.

Petr: Hned jak to udělala, jsem si ji přitáhl k sobě.

Alexa: Spokojeně jsem vydechla a spala dál.

Petr: "Ty vole, v kolik chceš vstávat?" zasmál jsem se.

Alexa: "Hm..." zamručela jsem.

Petr: Zakroutil jsem se smíchem hlavou.

Alexa: Protáhla jsem se.

Petr: Usmál jsem se. "No, dobré ráno Vietname."

Alexa: "Dobré." chtěla jsem se posadit ale Petr mě pevně držel v obětí.

Petr: Pohladil jsem ji po břiše. "Nebolí tě nic?''

Alexa: "Trochu to bolí. Ale... nechá se to." pousmála jsem se a natiskla se k němu víc.

Petr: "To bude v pohodě." usmál jsem se.

Alexa: Odhrnul mi vlasy z krku a políbil mě na něj. "Věřím ti... po včerejšku... ti věřím ještě víc..."

Petr: Usmál jsem se. "To mě těší." dal jsem jí pusu na tvář a znovu ji pohladil po břiše.

Alexa: Bylo to příjemné a uklidňující. "Jen my... vysvětli jednu věc... proč vždycky když příde máma... zkrýváš to co ke mě cítíš... například držíme se za ruku... pustíš ji a podobně?" pousmála jsem se.