6.

102 4 4
                                    

Alexa:  Vzbudila jsem se úplně rozlámaná. Petr nebyl v posteli. Začala jsem se rozhlížet.

Petr: Šel jsem po sobě umýt talíř od snídaně a vzal na tácek snídani pro Alexu.

Alexa: Slyšela jsem na chodbě kroky. A ucítila kávu.

Petr: Nohou jsem lehce šťouchl do dveří a tak je otevřel. "Dobré ráno, zlato."
Alexa: Pokusila jsem se o úsměv. "Dobré." ulevilo se mi že si nic neudělal.

Petr: Položil jsem jí to přes kolena. "Dobrou chuť,"

Alexa: "Děkuju." vzala jsem si rohlík a zakousla jsem se do něj.

Petr: "Není za co."

Alexa: "Za... ten včerejšek se omlouvám." řekla jsem s plnou pusou.

Petr: Mávl jsem rukou. "To je jedno,"

Alexa: "Bylo... toho moc." povzdechla jsem si.

Petr: "Já to chápu, jsi těhotná. Těhulky jsou náladový."

Alexa: Uchechtl se a sedl si ke mě. "Ty... si byl taky... s nervama... někde jinde. Kvůli mě..."

Petr: "Byl jsem vyšťavený. Takže klid." pousmál jsem se.

Alexa: Objal mě kolem ramen a přitiskl si mě k sobě. Jen jsem se pousmála a donesla rohlík.

Petr: "Jak jsi se vyspala?" podíval jsem se na ni.

Alexa: "No... nic moc." povzdechla jsem si.

Petr: "Jak to?" pohladil jsem ji po ruce.

Alexa: "Tvoje náruč je měkkoučlá, ale ani nevím... bolí me záda."

Petr: "Aha, mám tvrdou postel, no." zasmál jsem se.

Alexa: Uchechtla jsem se. "Tak to si příště ustelu na tobě."

Petr: "Ale to se zas nevyspím já," zasmál jsem se.

Alexa: "To bych ti neudělala. Ty potřebuješ spát... ať to s tebou zase nesekne."

Petr: "Ale. Nesekne." usmál jsem se

Alexa: Napila jsem se čaje a přitulila k němu. "To doufám."

Petr: Pousmál jsem se. "Určitě ne."

Alexa: "Lásko?" zamručel. "S... tou adopcí si to myslel vážně? Ja si to mimčo chci nechat... i kdybych ho měla vychovávat sama... je to moje první."

Petr: "Mhm.." pokrčil jsem rameny. "Já nevím, asi ne."

Alexa: "A... dovolil bys mi si ho nechat?"

Petr: "Spíš. My dva si ho necháme, ne?"

Alexa: Zvedla jsem hlavu a podívala jsem de mu do očí.

Petr: Pousmál jsem se na ni a dal jí ruku na břicho. "Nespal jsem moc. Asi v pět jsem se probudil a přemýšlel o tom."

Alexa: "A na co si přišel?" dala jsem ruku na jeho ruku a propletla jsem si s ním prsty.

Petr: "Že toho prcka chci," usmál jsem se.

Alexa: "A... chceš ho se mnou?"

Petr: Hodil jsem na ní poker face. "A jako v čím břiše je?"

Alexa: Chtělo se mi brečet radostí. "Petře..." vydechla jsem a volnou rukou si ho přitáhla do polibku.

Petr: Usmál jsem se do polibku a lehce začal pohybovat rty.

Blbá pomstaKde žijí příběhy. Začni objevovat