Camp Undercover (1D)

1.

Going out tonight
Changes into something red
Her mother doesn't like that kind of dress
Everything she never had she's showing off

Driving too fast
Moon is breaking through her hair
She's heading for something that she won't forget
Having no regrets is all that she really wants

We're only getting older, baby
And I been thinking about it lately
Does it ever drive you crazy
Just how fast the night changes?
Everything that you've ever dreamed of
Disappearing when you wake up
But there's nothing to be afraid of
Even when the night changes
It will never change me and you....

Probudí mě písnička Night changes od One Direction, což značí jen jednu věc. Volá mi moje nejlepší kamarádka Molly. A jak vím že mi volá právě ona ? Protože tuhle písničku mám uloženou pouze na ní. Je to její nejoblíbenější písnička a ano je to Directionerka stejně jako já. Ale nejsme takové ty posedlé, které by sledovaly každý jejich krok. Spíše posloucháme jejich písničky, máme od nich pár věcí, sníme o nich. Prostě takové ty normálnější. Natáhnu se na komodu vedle mé postele odkud vezmu mobil a zvednu to. 

,,Ahoj Molly." Pozdravím jí.

,,Ahoj Jess. Co kdyby jsme dneska zašly na nákupy, koneckonců zítra odjíždíme na celý měsíc a tam určitě žádné obchodáky nebudou." Uchechtne se. No to asi ne, jelikož jedeme na tábor do Holmes Chapel, na hudební tábor a na celej měsíc. Už se nemůžu dočkat.

,,Tak fajn, tak za dvacet minut u mě ?" 

,,Budu tam." S tím ukončí hovor a já se tedy vypotácím z postele a zamířím si to do koupelny. Asi by jste chtěly vědět jak vypadám co ? Popravdě nejsem se svým vzhledem nějak extra spokojená. Zelené oči, hnědé vlasy do půlky zad a postava taková normální. Nejsem hubená, nejsem tlustá. Mám prsa a zadek, co více k tomu říct. Jo přeci jenom jsem na jeden detail zapomněla. Na mé tetování. Nechala jsem si ho udělat skoro před dvěma rokama na mé šestnácté narozeniny. Je to barevný motýlek o velikosti asi tak dva a půl centimetru. A mám ho na levé ruce na předloktí, úplně nahoře. Pod místem kde vám odebírají krev. Fajn, ale ted už se musím připravit jinak to nestihnu. Vykonám raní hygienu a vrátím se k sobě do pokoje. Otevřu skřín a začnu si vybírat co si vezmu na sebe. Nakonec se rozhodnu pro žluté šaty, jejichž vrchní část je světle žlutá a ta spodní tmavě žlutá a ty půlky rozděluje hnědý pruh. Přes to si vezmu kožíšek s gepardovaným vzorem, který nezapínám a na krk si připnu řetízek s přívěskem pusy, která je celá z bílých kamínků. Samozřejmě to není pravé, to bych jsi nemohla dovolit. Naše rodina není nijak bohatá. Ale špatně se taky nemáme. Máme byt ve středu Londýna. Ovšem na věci jako oblečení a takovéhle věci si vydělávám sama na mojí brigádě. Každou sobotu vystupuji v jedné restauraci tady v Londýně, ale rodiče o tom nemají ani páru. Takhle, vědí že mám brigádu, ale myslí si že dělám ve starbucks. Oni totiž neschvalují to že se chci věnovat hudbě, takže si dovedete představit jak by vyváděli, kdyby se dozvěděli že už ted se jí tak trochu živím. Chtěj ze mě mít účetní jen pro to že mi jde matika. Dokonce jsem jim ani neřekla že jedu na hudební tábor, řekla jsem jim že jedu pouze na tábor a oni to prostě zaplatili. Asi si říkáte že nejsem dobrá dcera, ale oni to spíš nejsou dobří rodiče. Teda co se týče peněz tak si nemůžu stěžovat. Ne že by mi koupili všechno, ale nemají nejmenší problém mi platit tábor, dovolené a takovéhle věci. Dokonce i oblečení mi chtěli platit a říkali že si nemusím hledat brigádu, ale já chtěla. Oni se vlastně ani moc nezajímají o tom co dělám, celkově se o mě nezajímají. Ale jakmile padne z mé strany návrh na studování hudby nebo tance či herectví, tak to prostě ne. Jsou proti tomu. A vůbec je nezajímá to že já hudbu miluju. No nic ted si jdu ještě namalovat obličej na ksicht. Vrátím se zpět do koupelny a své vlnité vlasy si kulmou nakroutím a vlasy na pravé straně nad uchem si sepnu sponkou dozadu. Na obličej nanesu make-up, řasenku, linky a červenou rtěnku. Dojdu do kuchyně kde už sedí mamka s tátou.

,,Ahoj já půjdu s Molly nakupovat." Řeknu jen.

,,Fajn." Co sem taky mohla čekat za jinou reakci že ?

,,Hm, tak já jdu. Pa." Řeknu, v pokoji si vezmu tašku a vycházím z bytu. Výtahem sjedu dolů a výjdu před panelák. Už tady stojí Molly, tak se k ní rozejdu a obejmu jí. Pozdravíme se a rozejdeme se do nákupního centra. 

,,Tak jak se těšíš na tábor ?" Zeptá se při cestě. 

,,Strašně moc, hlavně na to že se nebudu muset před nikým stále přetvařovat a budu se moc konečně věnovat hudbě. A ty ?"

,,Taky se hodně těším. Třeba tam budou nějací hezcí kluci." Mrkne na mě. 

,,Tak z toho mě vynech." 

,,Ale notak Jess co máš proti klukům ?"

,,Nic." Nikdo neví co se stalo mezi mnou a mým bývalým klukem Jackem. Ani Molly ne, protože jsme se seznámily až po tom. Už jsou tři roky co jsem se s ním rozešla. Neřeknu vám co se mezi námi stalo. Jen vám řeknu že jsem na tom byla opravdu blbě. Začala jsem kouřit a dokonce jsem se i řezala. Pak jsem poznala Molly a asi i díky ní jsem s obojím přestala. Ale nikdo to neví, opakuji nikdo. A ani se to nikdo nedozví. Víte snažím se vypadat silně, ale vevnitř mě to stále užírá, stejně tak jako mě tam užírá chování mých rodičů. Ale na venek, pro lidi, kteří mě ještě neznají prý působím velmi sebejistě. No a pak je tady Molly, takovej střed. Ví o tom jak mi to s rodiči je ve skutečnosti líto. Ví o všem kromě Jacka.

,,Navíc je to stejně jedno i kdybych nějakýho kluka milovala sebevíc. Jakmile uvidí mě a tebe vedle sebe, nemám absolutní šanci." Molly je hubená, vysoká  blondýnka s velkejma hnědejma očima. Vypadá jak modelka. 

,,Ty seš fakt úplně pitomá. Vždyt jseš krásná, věř si trochu." Jen přikývnu a dál se k tomu nevyjadřuji. 

Právě sedím na zemi ve svém pokoji a skládám si do kufru poslední věci. Dnešek s Molly byl super, mám tu holku moc ráda. Zašly jsme na snídani do Starbucks a pak jsme šly nakupovat. žínKoupila jsem si světle modrou košili a světle modrý svetřík, černé džíny, bílou sukni, zlatý pásek, bílé páskové lodičky a hnědé uzavřené boty na podpadku. Pak jsme ještě zašli na oběd a pak už jsme každá zamířily k sobě domů. Balit se a připravovat se na zítřejší odjezd. Odveze nás tam Mollyna mamka. Ona taky ví jak to mám doma. Ale mám jí ráda. 

Niallův pohled

,,Tak fajn kluci máte už zabaleno ?" Zeptá se nás Liam a my všichni jen přikývneme. 

,,Stejně to bude hodně zajímavý. Chápejte budeme se muset čtrnáct dní pařit v mikinách a kšiltovkách a všem budeme muset tvrdit že jsme alergičtí na sluníčko. Jsem zvědavej jestli nám to spolknou." Zasměje se Zayn. 

,,Co mi je do toho že se budu pařit ? Hlavně si musíme vzít pořádný zásoby jídla." Řeknu a myslím to naprosto vážně.

,,Možná se budeme pařit, ale jen půlku tábora. Jsem zvědavej jak se k nám budou chovat, když to nebudeme my a jak se k nám budou chovat až zjistěj kdo doopravdy jsme." Přidá se do konverzace Harry. 

,,Já budu mít asi největší problém, zvyknout si na to že mi všichni budou říkat mým druhým jménem." Zasměje se ted už i Loui. Nemůžu uvěřit tomu že s timahle bláznama strávím měsíc na hudebním táboře a z toho se čtrnáct dní budeme vydávat za někoho jinýho. Je to šílený. Ale zase se těším. Třeba bych mohl konečně poznat holku, která mě bude mít ráda kvůli mě, ne kvůli mé práci.

,,Faujn kluci a ted už spát, ráno jedeme brzo." Zavelí Daddy Liam a my ho všichni kupodivu poslechneme a zalezeme do svých pokojů v naší společný vile. Samozřejmě máme každý svůj dům, ale tady občas přespáváme a jelikož zítra musíme opravdu brzo vstávat je lepší spát v jednom domě.

Tak a je tady první díl. Zatím ničím zajímavý, ale nebojte, rozjede se to. No doufám že se líbil. Prosím o voltes a komenty. A jestli náhodou někdo píšete knížku, budu vděčná za každé sdílení. Děkuji. Niki <3