Camp Undercover (1D)

20.

Niallův pohled.

Proč jsem takovej kretén, Měl jsem jí to říct, ale já nemohl, ale i tak jsem jí to říct měl. Obzvlášt po tom co mi řekla co se jí stalo. Bolí mě to. Miluju jí tak moc. Nejvíc na celém světě. Otevřu dveře od naší chatky a vejdu dovnitř. Všech osm párů očí se na mě podívá. Jen si nezaujatě lehnu na svou postel a dál nechávám slzy stékat z mých očí.

,,T-tak co ?" Zeptá se Li. 

,,Nemiluje mě. Nechce se mnou už nic mít společnýho. Jsem strašněj debil. Ale já jí potřebuju. Potřebuju její obětí, pusy na tvář, povídání , červenání, smích potřebuju prostě jí. Co mám dělat ?" 

,,Tak to není pravda Nialle. Ona tě miluje, já jí znám a právě pro to jí to tolik bolí. Nebudu ti říkat že jsi to neposral, měl jsi jí to říct když jsi věděl čím si prošla, ale vím že jsi nemohl. Musíš jí dokázat že ti může znova důvěřovat. Pochop to. Měla Jacka, který jí dělal to co dělal, ale nemilovala ho a všichni víme co dělala, když se rozešli. Uvědomuješ si co by mohla začít dělat ted ? Když jí zradil kluk do kterého se zamilovala ? Jestli jí opravdu miluješ, nepřestávej bojovat. Ale můžu ti říct jednu věc kterou jsem si naprosto jistá. Bude to těžký boj. No nic tak my jdeme za Jess." Řekne Molly a pak všechny odejdou. Molly má pravdu, já se nevzdám.

,,Kluci poradtě mi co mám dělat. jak jí mám získat zpět ?" Zeptám se a podívám se na všechny.

,,Obávám se že v tomhle ti nepomůžeme. Ty jí znáš nejlíp. Jen, netlač moc na pilu. Musíš začít z lehka, jinak se s ní můžeš rozloučit." Řekne Loui a všichni ostatní přikyvujou.

Jessin pohled.

Jen co Niall odejde, mrsknu sebou na postel a oddám se svým vzlykům. Holky příjdou a jen mě drží nějakou domu v obětí, než se konečně zklidním.

,,Děkuju holky. Já, je toho na mě prostě moc. Ted ze sebe půjdu do koupelny udělat trochu člověka." Všechny přikývnou a já tedy zapluju do koupelny. Kouknu na sebe do zrcadla a zhrozím se. Červené oči od breku jsou, no hodně červené. opláchnu si obličej vodou a poté šáhnu po taštičce s make-upem a svůj zjev upravím abych vypadala alespon trochu slušně. Opět vylezu z kopelny a ještě se převleču do červených džínových kratasů a černého tílka s bílými kačenkami. Vlasy si stáhnu červenou čelenkou a do svého černo bílého batohu Nike si připravím věci na cestu. 

,,Ehm, Jess chceš o tom mluvit ?" Zeptá se nejistě Amber.

,,O čem ?" 

,, O Niallovi." 

,,Není o čem mluvit. Prostě pro mě skončil. Lhal mi. A já si tenkrát slíbila že mě už žádnej kluk na kolena nesrazí. A i přes to že mě tahle situace strašně bolí protože k Niallovi něco cítím, musím prostě bejt silná. Věděla jsem že je chyba se zamilovat." Všechny nejistě přikývnou a po nějaké době se vydáme na oběd. Nevšímám si pohledů, které na mě koukají, protože je všem samozřejmě divné proč jsem utekla, ale nejsou to odsuzovací pohledy. Spíše takové ty pohledy aka chtěla bych ti pomoc, ale řekni mi co se stalo. Rozhodnu se jich nevšímat a s holkama si dojdeme pro jídlo se kterým se pak usadíme u našeho stolu. Po chvilce se ve dveřích objeví kluci. Sjedu je pohledem který nakonec zakotvím na Niallovi. Smutně se na mě podívá a já zrak vrátím zpět na své jídlo. Po jídle si s holkama skočíme pro batohy a pak se vrátíme zpět k hlavní budově. Když nám Daniel sdělí co a jak, vydáme se tedy do lesa. Celý výlet jsi povídám s holkama a hlavně se vyhýbám Niallovi. Naštěstí úspěšně. Když se vrátíme z výletu tak se převléknu ze spoceného oblečení do černé minisukně, šedých legín a šedo žlutého proužkovaného, volného tička a vyrazíme na večeři po které se opět vrátíme na chatku. Lehnu si na svou postel a do ruky vezmu telefon. Najedu na twitter, abych se koukla co je kde nového a vyskočí na mě nový tweet od Nialla.

Stojím na molu, kde jsme byli spolu a kde jsi mi zdělila všechny své tajemství. Ted tu, ale stojím sám a lituji toho že já ti neřekl to své......

Ach Nialle. Povzdechnu si v duchu. Zase cítím že začnu brečet.

,,Holky, já se půjdu projít." Vyderu ze sebe. Všechny mě sjedou starostlivým pohledem a nakonec přikývnou. Vyjdu tedy z chatky. No jo, ale kam jít. Na molu bude s velkou pravděpodobností Niall a toho rozhodně potkat nechci. Rozhlédnu se kolem sebe a rozhodnu se jít podívat na horu nad chatky. Dojdu tam. Je tady takový plácek s pár stromy. O jeden z nich jsou opřené dvě osoby a řekla bych že kouří. Zaostřím.

,,Louisi ? Zayne ?" Zeptám se pro jistotu.

,,Ahoj Jess. Co ty tady ?" Zeptá se Zayn.

,,Ale šla jsem se projít, ale půjdu jinam." Otočím se a chci odejít, ale zastaví mě Louisův hlas.

,,Ne, pojd klidně sem." Nejistě se otočím zpět a dojdu tedy k nim. 

,,Ehm, ty na nás nejseš naštvaná ?" Zeptá se nejistě Loui a já jen zakroutím hlavou.

,,Na vás ne. Teda jako jasně, mohli jste nám to říct, ale beru to. Jenže Niall.....prostě jak můžu vědět že mi nelhal úplně ve všem ? Navíc jsem mu prostě věřila. A prostě je to složitý." Povzdechnu si rukou si opět setřu oči. 

,,Ale on ti nelhal, opravdu tě miluje. Jenže on ti to nemohl říct.  Nikdo jsme nemohli, ale to je jedno už se o tom nebudeme bavit. Dobře ?" Navrhne Zayn a já přikývnu. Nějakou chvíli si tam povídáme než se vrátíme každý na svou chatku.

Tak další díl. Jsem z něj taková špatná, protože se vůbec nepovedl, ale doufám že i přes to se alespon trochu líbil. Názory ? Prosím o voltes a komenty. Niki <3

Ps: Všechno nejlepší Niallíku <3 <3  :* :*