Nejsi [cz - short story]

28.

Na Melaniiném pohřbu jsem se držel. Plakal jsem jako dítě, když o ní její máma mluvila. Když pak ukládaly její rakev do hrobu, neudržel jsem se, musel jsem vypadnout. Čekal jsem na lavičce před hřbitovem, než to skončí. Kéž bych tam mohl počkat, než rovnou skončí i můj život. Byl bych s Melanie, s Jay, s Nickem a Kate. Na hostinu jsem pak už nešel, celý večer jsem klečel u hrobu Melanie a představoval si, jaké by to bylo, kdyby se nic z toho nestalo. Byly bychom spokojený pár.