Den před mými narozeninami jsem seděl v parku na lavičce. Dost jsem se změnil, měl jsem stále špinavě blond vlasy, avšak nechával jsem si je volně ležet na čele, čímž tvořily jakousi patku, nevyčesával jsem je nahoru. Brýle jsem musel pořád mít, byly celé černé, až na sklíčka samozřejmě. Nosil jsem džíny a černou mikinu s kapucí, kterou jsem měl přehozenou přes mé „dokonalé" vlasy. Bloudil jsem ve svých myšlenkách, když si za mnou přisedla ona.

ČTEŠ
Nejsi [cz - short story]
Krótkie Opowiadania„Jsi jako moje sestra." „Ty jsi jako můj bratr, nenechám nikoho, aby ti ublížil." Jaké to je žít s člověkem, kterého nikdo nevidí? #9 v kategorii Povídka - 9.8.2016 CZ SHORT (horror) STORY