,,Tati, jak to myslíš, že budeme nějakou dobu doma samotní!'' Vykřikla Bea do telefonu a Legolas ji lehce objal.
,,Elis je pořád v komatu a neví se, jestli se vůbec probudí. Už jste dost staří, aby jste to zvládli i s Esmé. Musím tu být s ní. Moc dobře to víš, i ona je a byla vždy se mnou. Kdyby se cokoli změnilo, tak ti zavolám zlatíčko.'' Řekl John a Bea se rozbrečela.
,,Já...'' Chtěla říct a zasekl se ji hlas.
,,Nic neříkej.''
,,Bude máma v pořádku?'' Zeptala se Bea opatrně.
,,To nikdo neví.'' Odvětil smutně John a ukončil hovor. Bea se ještě více rozbrečela a zakryla si dlaněmi obličej.
,,Esmé, běž spát. Je pozdě.''
,,Ne! Koukej se na Beu! Vždyť blečí! Nemám láda, když někdo blečí.'' Zamračila se a objala ji z druhé strany. Jediná Esmé nevěděla, co se děje.
Jen chci napsat, že Esmé šišlá, kdyby to někdo nevěděl.
ČTEŠ
Paper Story ✔️
Short Story,,Stalo se sice pár změn, ale pořád je vše stejné.'' Řekla Elis Johnovi, když přišla domů s krátkými vlasy, to ale nebylo vše, co mu chtěla říct. 2 díl od Paper Plane Od 29.srpna po 10.Září v povídce #1 ❤️❤️❤️
