16.Díl ,,to je MINULOST"

1K 59 5
                                    

Harry:

Ráno jsem se probudil o hodinu dřív. To je poprvé co jsem se do školy těšil tak moc že jsem se ani nesnažil znovu usnout. Otevřel jsem mojí velikou skříň a vytáhl z ní černé uplé ryfle a bílé tričko. Sešel jsem schody a vzal si z ledničky banán. Mamka ještě ležela tak jsem si vzal papír a napsal na něj vzkaz že jsem vyšel dřív.

Věděl jsem že bude někdo kdo nám s Louim bude nadávat nenávidět nás, ale nebál jsem se toho. Věděl jsem že jsem u něj v bezpečí. Byl jsem si jist že u školy bude. Vždy tam byl. Cesta se mi zdála nekonečná tak moc jsem se na něj těšil. Odbočil jsem směrem ke škole. V tom jsem ho uviděl, byl tak dokonalý jen sem si toho dřív nevšímal. Hned jak mě uviděl rozběhl se ke mě. Jen jsem stál a koukal na tu hýbající se dokonalost. 

Už byl jen kousek ode mě tak jsem se k němu taky rozešel. 

,,Ahoj, zlato" řekl a lehce mě políbil

,,ahoj" odpověděl jsem a než jsem se nadál tak mi chytl ruku a šel se mnou do školy. Viděl jsem nechápavé pohledy lidí ze školy ale bylo mi to jedno byl jsem happy jak dva grepy a on taky.

,,Ty vole Loui od tebe odejde holka a ty hned ocicmáváš idioty jako je Styles?!!!!!! Twl prej že nesnášíš buzeranty! a ví už o tom co jsme plánovali? nebo tenhle tvůj románek je lež?!!" zaslech jsem za sebou. Podle hlasu bylo poznat že je to Josh. Byl jsem zmatený. Co myslel tím "nebo tenhle tvůj románek je lež?!!" nechtěl jsem si pod tím vykládat něco špatného, ale..... Zrychlil se mi dech. 

,,Harry prosím počkej tady nikam nechoď jen, potřebuji si něco vyřídit" ukázal pohledem směrem k Joshovi a já ho poslechl.

Louis:

Věděl jsem že to příjde. Že se tam objeví ten kretén a celý to posere. Hazzu jsem miloval a nechtěl jsem ho ztratit. 

,,Harry prosím počkej tady nikam nechoď jen, potřebuji si něco vyřídit" myslím že to pochopil. Jen kývl a sedl si na nejbližší lavičku. Rozešel jsem se směrem k Joshovi s tím že mu dám přez držku.

,,Už mě nech! takhle si mi ten život už kurevsky posral! Harry mě ale léčí!!! já ho miluji a ty s tím nic neuděláš!"

,,jó vážně?! to je roztomilé... a ví už vše třeba o té párty u tebe? jak to doopravdy bylo?" 

,,to je MINULOST!!!!!!!!!"

,,dej si na mě pozor Tomlinsone." zasmál se a odešel. Měl jsem sto chutí po něm zeadu skočit a ušklrit ho vlastníma rukama. Byl jsem nasraný jako nikdy před tím. Slzy vzteku se mi hrnuly z očí ,ale nechtěl jsem aby mě Hazz zase viděl brečet. 

,,Děje se něco lásko?" opatrně se zeptal a položil ruku na moje rameno.

,,ne, ne Harry nic, nic co by tě mnělo trápit" řekl jsem a usmál se na něho. On jediný byl ten kdo mi zpraví náladu, od mi vždy dokáže vyčarovat úsměv na tváři. Koukl jsem na hodinky. ,,Je čas"

řekl jsem a šli jsme s Hazzou do třídy. Naštěstí jsme měli hodinu spolu a bez Joshe.

Nechtěl jsem sedět tak daleko od něj. Stejně tak jako tak pořád jsem byl ten nejoblíbenější kluk ve škole jak u učitelů tak u ostatních. Harry seděl v první lavici. Nechtělo se mi tam, ale bez Harryho to nejde...

,,Dobrý den krásný muži je u vašeho stolu ještě místo?"

,,Loui ty jseš tele viď? sedni si" zasmál se a já na něj vyplázl jazyk

Do třídy vešla učitelka. Přiblížila se k naší lavici. Nečekal jsem od ní nic špatného protože to byla snad ta nejhodnější učitelka na škole. ,,Harry  gratuluji ti k páteční výhře, mám ti vzkázat aby si teď šel k řiditelce oznámit koho si bereš na tu tvou dovču" 

Aww ta Paříž... uplně jsem na to zapoměl...takovou dlouhou dobu bez něj nevidržím... Naklonil se ke mě a šeptl ,,Prosím pojedeš se mnou Liamem a Zaynem?" zeptal se a mě začaly štěstím zářit očka.  Vlepil jsem mu malou pusu ,,rád" učitelka se pořád usmívala. Tak honem utíkej mu to nahlásit.  Hazz se zvedl a přejel mi rukou po vlasech. Hned jak zabouchl dveře učitelka mi dala ruku na rameno a řekla ,,sluší vám to spolu kluci" usmála se a pokračovala ve výuce. 

------------------------

Bude to ještě zajímavé :333333333 děkuji že to čtete :3 dělá to neuvěřitelnou radost  :')* děkuji za každý komentář a vote :3333  papapa u dalšího dílu (moje hláška 3:D) 

I'm sorry... (Larry Stylinson)Where stories live. Discover now