I'm sorry... (Larry Stylinson)

34.Díl THE END

Harry:

Už je to pomalu týden co nejsem s Louisem. Jediné co mi po něm zbylo, je obrovská díra v srdci a asi 154 zmeškaných hovorů. On byl pro mě jediný, jediný koho jsem kdy miloval, a stále bohužel miluji, ale cítil to on stejně?

,,Harry,zlato pojď se najíst" volala na mě ze zdola mamka. Za celé dny moc nejím vždy jen jablko nebo třeba banán, od doby co jsem opustil Louiho nemám chuť jíst ani pít.

Uslyšel jsem ťukání a lehce odemkl dveře od pokoje, stála tam mamka s obědem v ruce.

,,Harry, láska není lehká, časem zapomeneš, notak zlatíčko už se netrap" odmlčela se ,,co kdybychom šly někam na výlet, třeba někam na nákupy? to máš přeci rád"  chvilku na mě koukala

,,jo, rád bych" pokusil jsem se o úsměv. Na mamce byla vidět radost, vítězství a obrovský šok, toto bylo jediné  co jsem za celý týden řekl.

,,no dobře  hezky se naobědvej a vyrazíme" radostně pískla a odcupitala zpět do kuchyně.

*po*

Se smíchem mamka zaparkovala u našeho domu

"děkuju mami,byl to krásný den" usmál jsem se na ní a políbil jí na čelo. Jen mi pohladila ruku a oba jsme šli ke dveřím

"co kdybychom se koukli na nějaký horor, už je večer,dlouho jsme spolu na nic nekoukali" řekla, horory miluju, vždy a všude, hlavně když jsme koukali s Lo...dost už o něm.

Skočil jsem na gauč a natočil se k televizi

"jasně a na jakej? máš nějakej hodně 'hard'"  vypláznul jsem jazyk a zapl televizi.

"v Charch steat chce neznámí mladý muž spáchat sebevraždu skokem z mostu, na mís..." vycházel hlas z televize, oči jsem naklonil k telce kdo je ten chlap najednou se mi zastavilo srdce...."Louis" jako blesk jsem vyrazil k mamčinýmu autu "kurva" neumim řídit, ale mamka vyrazila hnedka za mnou a rychle sedla za volant. Z očí se mi kutáleli slzy, promiň, promiň Lou...v hlavě jsem měl zmatek hlavně ať tam stihnu přijet v čas

Louis:

"Harry prosím odpusť, moc tě miluji, prosím dej mi ještě šanci" klesl jsem hlasem a odeslal dnes už čtrnáctou hlasovou zprávu.

Nejsem u rodičů. Ležim v pronajatém pokoji penzionu. Jediné co mě drží je alkohol, žiletka a poslední Harryho fotka...má cenu bez něj existovat?

ne....

Vzal jsem do ruky žiletku a lehce, tak abych si moc neublížil jsem si přejel přes ruku, toto byla moje medicína. Vstal jsem a došel ke dveřím. Dole stál muž, kterému jsem dal všechny moje peníze za ubytování.

Moje cesta už byla promyšlená, už mě to mockrát napadlo, ale nikdy jsem tak neuskutečnil.

Všude byla tma a jen pouliční lampy svítili na cestu která mě zavedla až k mostu přes dálnici.

stoupl jsem si na kraj a jen koukal dolů na všechny auta pode mnou. Za nedlouho přijela policie, hasiči, záchranka a nějací kameramani či co, ale oni byli to poslední, co jsem řešil, stačí jen krok a je konec.

"sbohem Harry miluji tě." šeptl jsem a zavřel oči

"Loui!!" křičel někdo za mnou, byl to Hazz jeho hlas bych poznal vždycky. Lehce jsem natočil hlavu a koukl se mu do očí, do jeho krásných smaragdových oček, ve kterých se blyštily slzy.

Rozeběhl se ke mě a doslova mě strhl zpět na zem.

"můžeš mi kurva vysvětlit co si tam dělal" pískal mezi vzlyky

"Hazz p-promiň, já-já miluju tě" vykoktal jsem ze sebe a sledoval jeho reakci která byla tak rychlá že jsem to skoro ani nezaregistroval. Dlouze mě políbil

"já tebe víc ty blbečku a to já bych se měl omluvit" ......"prosím lásko odpustíš mi" furt se mu v očích leskly malinké slzyčky

"tobě?vždy a vše" a utišil jsem ho polibkem.

--------

takjetukonec :)))))))) poslednívoteakomenty potěší děkujimoczaveškeroupodporubylijsteúžasné :) dalšíknížka-> Bitches...! (LarryStylinson) /Domik69/