Jsem na cestě od přístavu domů. Nedokážu si představit, že by se Jack už nevrátil! V noci kvůli tomu nespím.
Nastalo ráno, byla jsem hrozně unavená. A také rozhodnutá! Dnes ráno vypluju za Jackem!!!
Jack si mezi tím plul pomoři se svou posádkou a v duchu si říkal: ,,To co Jennifer říkala, rozhodně není pravda!!! Vždyť žiju a nic se mi nestalo!"
Už nastupuju na svou loď. Vyplouvám na širé moře. ,,Jack nemůže být tak daleko," říkám si.
Asi o 5 hodin hledání později vidím v dálce velkou plachetnici. Je jasné, že to bude Jack! Pluji co nejrychleji za ním. Pluji a pluji a předemnou se vytváří hustá mlha. Nevím proč. Před chvílí bylo úplně jasno! Jacka už skoro nevidím. Přes tu hustou mlhu mi mává a já se za ním zkouším dostat.
Mlha pomalu mizí a já jsem od Jacka jen pár metrů. Už 5 metrů, 3 metry... V tu chvíli se mi rozhoupe loďka a já padám s křikem do vody! Jack se mě snažil zachytit, ale marně!
Druhá kapitola je hotová!
Budu ráda za komentáře a za hlasy!
Brzy napíšu i třetí kapitolu.🙂
ČTEŠ
POD HLADINOU
Mystery / ThrillerToto moře je prokleté. Potopilo se tam několik lodí a spousta plavců se už odtamtud nevrátilo.
