POD HLADINOU

NA PUSTÉM OSTROVĚ

,,My jsme na pustém ostrově!''

,,No... super'' křičela jsem a svíjela se bolestí.
Rány na hlavě se mi pomalu zacelovaly, ale bolely pořád.
,,V klidu si odpočiň na lodi, já mezitím půjdu sehnat něco k jídlu" řekl Jack.
Jack se vydal do pustého pralesa, který stál před ním. Procházel mezi vysokými stromy a díval se okolo po nějakém ovoci. Zatím ale nic! Zkusil vylézt na banánovník, ale zklouzly mu nohy a zpadl dolů. Pokračoval tedy dál. Kousek dál uviděl malinký potok, který vedl do hlouby lesa. Vydal se tedy po něm!
Šel a šel a asi o půl hodiny později uviděl oblast, kde bylo spoustu různých stromů a keřů s tropickým ovocem. Rozběhl se a natrhal toho tak hodně, že to skoro neunesl. A pak běžel zpět k loďce, kde jsem spala.
,,Jenny, Jenny! " sehnal jsem jídlo!
Ale nic se neozývalo. Jack přistoupil k loďce a prohlížel si mě. Všechno bylo ale v pořádku, naštěstí jsem jen spala.
,,No nic", řekl si Jack, ,,půjdu zatím postavit nějaký úkryt!"
Jack se vrátil zpět do pralesa a tahal za sebou klády od zlámaných stromů. Opřel je o sebe a svázal lýkem a pevnými dlouhými listy palem.
Po té z lesa ještě přinesl nějaké široké listy a použil je jako tašky na střechu. Deku, kterou jsme měli na lodi položil na dno úkrytu. Ve výsledku náš úkryt vypadal jako indiánské týpí.
Když měl hotovo vrátil se zpět ke mně a opatrně mě vzal do náruče. Donesl mě do úkrytu a vedle položil natrhané ovoce. Lehl si ke mně a přemýšlel, jak se od tuď dostaneme. A nebo...... nedostaneme... budeme tu muset zůstat a žít na tomto ostrově celý život! Přotože nás tady asi nikdo nenajde, aby nás zachránil.
Tato myšlenka Jacka děsila...