VADIM a já?!!... (~FF of VADAK~)

#1

"Crrrr..." Zase budík... Nesnáším ten zvuk. Vstávání mně fakt nejde...

Po půl hodině co jsem byla na mobilu, jsem konečně vylezla z postele a šla se sebou něco udělat. Prvně jsem se převlíkla a hned potom jsem si udělala francouzký cop. Pak jsem si udělala ovocnou snídani, při které jsem se dívala na Vadimovy videa. Jak jsem dojedla tak jsem mířila přímo do koupelny, kde jsem si umyla obličej a vyčistila zuby. Lehce jsem se namalovala... Make-up, korektor, pudr a řasenka... A potom už jsem šla. Vzala jsem si tašku a zamkla jsem.

Po 10ti minutách cesty jsem byla konečně ve škole... Před školou čekala Sofii... Moje BFF.
„Ahoj Step...“
„Ahojky.“
„Půjdem do třídy?“ zeptala se mě Sofii. „Jojo, ale před tím se stavím do bufetu a dám si do skříňky věci.“
„Ok.“
Šli jsme do bufetu abych si koupila svačinu... Ach, ty koblihy... Miluju... Potom jsme šli ke skříňkám a tam stál nějakej novej kluk... Neviděla jsem mu do obličeje, protože stál k nám zády. Přišlo mi jako kdyby to byl Vadim. Věděla jsem že je to blbost, ale stejně jsem to řekla Sofii.
„Sofii??“
„Ano Stephany??“
„Pojď blíž...“ zachichotala jsem se.
„Proč?“ ptala se zvědavě.
„Není to Vadim?!“ připadala jsem si jako blázen...
„Prosimtě Step... Co by tady dělal??!“ začala se mi smát Sofii.
„Třeba sem přestoupil z jiné školy...“
„To je blbost.“
„No dobře...“ nakonec jsem přiznala že je to fakt blbost... 
Mezi tím jak jsme řešily toho neznámého kluka, odešel... Tak sme šli do třídy, kde už byli ostatní spolužáci. „Ahooooj!!“ zakřičela jsem přes celou třídu... Od začátku prázdnin jsem nikoho ze třídy kromě Sofii neviděla.
„Ahoj Step a Sofii.“ přivítal nás s úsměvem Štěpán. To byl můj nej kámoš. Je strašně fajn a i když je kluk, tak se mu i přes to můžu svěřit. Obejmula jsem ho...
„Chyběl jsi mi přes ty prázdniny...“
„Ty mně taky se Sofii... “ odpověděl mi. Pak se k nám přidala Sofii a postupně celá třída. Všichni jsme se objímali... Všechny jsme se Sofii pozdravily a sedly jsme si do lavic tak jak jsme chtěly. Sedly jsme si do řady u okem do poslední lavice. Před nás si
sedl Štěpán. A pak už zvonilo... Až po
5 minutách od zvonění někdo otevřev dvěrě... Byl/a to......

Pokračování příště

A omlouvám se za pravopisný chyby.