I hate celebrities (Adommy)

Nemoc...

Tommy zůstal dlouhou chvíli nevěřícně civět na dveře, za kterými zmizel černovlásek s jeho věcmi než si uvědomil, že se už nevrátí. Tommy se naštvaně rozešel ke dveřím černovláska a zabušil na ně.

Adam moc dobře věděl, že se mladší pokusí získat věci zpět a proto ani nevyšel z předsíně. Potom co se ozvalo pár ran na dveře se Adam usmál a otevřel je. Starší se ležérně opřel o futra a s hraným nechápavým pohledem se podíval na bloňďáčka.

Tommy na něj vrhl vražedný pohled a pronesl: ,,Co myslíš tím, že mi to vrátíš až se znovu uvidíme?"

,,Co kdybych ti to přinesl zítra do práce?" Černovlásek se stále podivně usmíval a Tommy pochopil, že mu nemá cenu vzdorovat.

,,Tss...dobře, ale jestli nepřídeš tak zavolám policii." Tommy to myslel smrtelně vážně. Toho člověka neznal a ani moc nechtěl.

,,Neboj." Mrkl na nìj černovlásek a zaplul za dveře.

Tommy si povzdechl a vydal se na dlouhou cestu domů. Byla mu zima a ještě k tomu byla tma jako v pytli. Domů to měl autobusem půl hodiny a pěšky možná dvě. Chůze mu nevadila. Sice šel bez sluchátek, ale to nebyl takový problém. Horší bylo když po cestì začalo pršet. A to neušel ani čtvrt hodiny!

Adam si mezitím sedl do obýváku a přemýlel. Nakonec ho napadlo zjistit klučinovo telefonní číslo. Když se tak Adam zamyslel tak vlastně ani neznal jeho jméno. To ho trochu mrzelo, že se nezeptal. No co, zítra je taky den.

Černovlásek vzal do ruky blonďáčkův mobil a prohlédl si ho. Nebyla to žádná novinka, ale nerozbitná Nokia to taky nebyla. Adam telefon zapnul a vyskočila na něj zamykací obrazovka a na ní nápis tažením nahoru odemknete. Teď se Adam modlil aby tam neměl heslo. Černovlásek se zhluboka nadechl a přejel prstem po displeji. Byl radostí bez sebe, když uviděl domovskou obrazovku. Adama na moment zaujala tapeta. Blonďáček asi miluje kytary. Pomyslel si Adam a usmál se. Neměl v plánu hrabat se mu v soukromých věcech a tak rovnou najel na kontakty. Hledal kontakt s jménem já. Poté co ho našel, vzal svůj telefon a číslo si opsal.

Adam mobil vypnul a šel se osprchovat.

Když Tommy dorazil domů byl zlitý a na kost klepal se zimou a bál se, že bude nemocný proto rovnou zalezl do teplé vany, kterou si napustil. V koupelně strávil docela dlouho, protože se mu nechtělo z teplé vany vylézt.

Kdy se konečně vykolébal z koupelny šel do kuchyně udělat si jídlo. Vzal si ingredience a udělal si smažená vajíčka. Jako kuchař je uměl dokonale. Potom co svou pozdní večeři snědl dal věci do dřezu. Uvědomil si, že ani ráno nádobí neumyl. Mávl nad tím rukou s myšlenkou, že to udělá zítra. Už se mu nechtělo umývat nádobí v půl jedné ráno.

Rovnou vlezl do postele a usnul...

Adama vzbudil bloňďáčekův budík v pět. Starší si promnul oči a vypl ho. Adama napadlo jak bude mladší vstávat, ale nestihl myšlenku dokončit usnul.

Za to Tommy byl vzhůru celou noc kvůli bolestem krku. Na digitálních hodinách na nočním stolku zjistil, že je pět hodin a pár minut.

Vzal notebook a přihlásil se na facebook. Rozhodl se napsat Montymu.

Tommy: Ahoj Jogurte, není mi dobře tak mě prosím omluv v práci. Měl by se v restauraci objevit ten týpek ze včerejška. Měl by mi dát nějaký věci tak mu řekni, že mi není dobře ať ty věci dá tobě. Chtěl bych se tě zeptat jestli by jsi mi je nehodil až pojedeš domů. Kdyby náhodou nepřiel tak mi napiš :)

Odpovědi se dočkal okamžitě.

Monty: V pohodě. Hodím ti to domů ;) Co mám říct šéfovi?

Tommy: Řekni mu, že mě bolí v krku. Dík :D

Tommy hned na to zaklapl notebook, protože se mu najednou chtělo spát a tak doháněl to co v noci zameškal.

Takže, jsem tu po trochu delší době s novou kapitolou. Chtěla bych vám poděkovat za 80 reads :33 to jsem opravdu nečekala Děkuju :3

Jinak vote a koment potěší :)