Ach, ty Rebelky!

Kapitola třetí - Snape je prostě Snape

Mia se probudila – jako obvykle – dřív a dobrou půlhodinu strávila buzením Marlene a Lily. Což samo o sobě není nic snadného. Když se jí konečně podařilo obě její kamarádky probudit, šla na snídani sama, protože Marlene tráví v koupelně víc času než Black s Potterem dohromady – a to už je co říct. K tomu připočítáme Lily...

Tahle jejich ranní rutina jí často připadala jako nějaký lektvar. Jako první nakrájíme Miu na malé kousíčky a zamícháme. Poté přihodíme jednu Lily a necháme na dvacet minut odstavit. Nakonec přihodíme celou Marlene a čtyřicet a více minut mícháme. Poté už ho jen dáme do lahvičky a odneseme Křiklanovi.

Když už byla po snídani a odcházela z Velké síně, vrazila do ní jedna dívka. Obě dívky spadly na zem a tiše se omluvily jedna druhé. Mie připadalo, že ji ještě nikdy neviděla. Dívka byla oblečena v zmijozelské uniformě, měla nevýrazné hnědé s ofinou a brašna jí praskala ve švech – tolik tam měla knížek.

Knížky, které se jí do brašny nevešly, jí vypadly z rukou a Mia k ní hbitě přiskočila a začala jí pomáhat je sbírat.

„Jak se jmenuješ?" zeptala se jí tiše.

„Tobě nevadí, že jsem ze Zmijozelu?" Dívka na Miu vytřeštila oči.

„Ne, proč by mělo?" podivila se Mia. „Já lidi neodsuzuji podle koleje. Důležité přece je, jací jsme uvnitř."

„Prázdná slova," ušklíbla se dívka. „Za celých těch pět let, co sem chodím, vím, že Nebelvír se prostě se Zmijozelem bavit nesmí. Nikdy to nemůže dopadnout dobře."

„To ti řekl kdo?" vyjela na ni Mia.

„ Všichni. To je pravidlo, abys ve Zmijozelu zapadla." Dívka protočila očima.

„Pěkně hloupé pravidlo," ušklíbla se Mia.

Na to už dívka neměla odpověď a jen pokrčila rameny.

„Mio? S kým se to bavíš?" Rozhovor dívek přerušila překvapená Marlene, která jakmile si všimla barvy hábitu druhé dívky, změnila tón hlasu na pohrdavý.

„S člověkem," odpoví Mia jakoby nic a když se na svou sestru otočí, druhá dívka se tiše vytratí.

„Chceš říct se zmijozelským člověkem," ušklíbla se Marlene.

„Zmijozel je kolej," odporovala jí Mia. „Stejně jako třeba Nebelvír nebo Mrzimor. Soudíš knihu podle obalu."

„Těch knih bylo hodně," zasmála se Marlene a ani Mia se neubránila malému úsměvu.

„Uvidíme se na hodině," uzemnila Marlene Mia. Chtěla být sama. Tyhle přestřelky s jejím dvojčetem ji vždy hrozně unavily.

Měla ještě hodně času, tak se rozhodla zajít na její oblíbené místo. Do knihovny. V knihovně bylo jí milované ticho a samota, kterou často vyhledávala. Celé to bludiště, tvořené regály knih, měla už dávno zmapované a prošla by jím i se zavřenýma očima. Dokonce i profesoři už poznali, že dávat jí tresty jako rovnání knížek není nic pro ni. Proto trávila většinu svého volného času leštěním pohárů ve Vstupní síni.

Celý den probíhal stejně jako všechny ostatní. První hodina - Marlene spí, Mia si zapisuje. Druhá hodina - Marlene spí, Mia si kreslí. Třetí hodina - Marlene svačí, Mia si čte. Čtvrtá hodina - Marlene spí, Mia si dopisuje s nějakým klukem z Havraspáru. Pátá hodina - Marlene říká, že je jí špatně a ulívá se z hodiny; Mia obdivuje testrály. A potom už vymodlený oběd.

Po obědě jdou ven a sedájí si na lavičku pod stromy; Mia si začíná číst a Marlene se baví s Lily. Náhle jejich debatní kroužek vyruší křik od jezera.

Poberti nedělají nic jiného, než se navážejí do Severuse Snapea.

Marlene nezaváhá a okamžitě se k nim běží přidat. Lily se tváří nerozhodně, ale po chvíli uvažování odběhne do hradu. Mia se snaží hádku ignorovat a dál si čte.

„Tak co, Srábku, kdy sis naposledy myl vlasy?“ zaslechne Marlenin hlas a díky vzpomínce na ráno a záhadnou zmijozelskou dívku se rozhodne zasáhnout.

Hlasitě zaklapne knížku, čímž na sebe upoutá pozornost a pomalým, rozvážným krokem s nečitelným výrazem se vydá do středu hádky.

Jak se blíží k Pobertům a její sestře, stále líp slyší skandování a zlomyslný smích.

„Nechte ho na pokoji!“ zakřičí a rychle se postaví mezi Snapea a Poberty s Marlene.

„Co tu chceš, ty malá hnusná krvezrádkyně?“ vyjede na ni Snape.

„Právě ti zachraňuju ten tvůj mastný kejhák, Snape, tak radši sklapni,“ zareaguje Mia a pokusí se ignorovat naštvané ‚Co si to dovoluješ?‘ její sestry.

„To je v pohodě, Marlene." obrátila se Mia na svou sestru. Snape je prostě Snape.