Prolog

831 65 6
                                    

*Na obrázku Kwon Yuri jako Park Seon*

„Seon?" ozvalo se mi z telefonu do ucha, když se mi jen tak tak podařilo vylovit mobil z kabelky, udržet oči na vozovce a jednu ruku pevně na volantu.

„Co se děje?" dělala jsem jakoby nic, ale věděla jsem moc dobře, proč mám od svého šéfa už pět nepřijatých hovorů.

„Kde sakra vězíte? Už máte být dávno v práci!" zvýšil na mě hlas.

„Vím, omlouvám se, pane Lee. Zaspala jsem, ale už jedu. Za chvíli tam budu."

„Tak si pospěšte," zavrčel a pak zavěsil. Do té doby jsem očima stále visela na silnici, ale pak jsem se jen na malou chvilku otočila, abych mobil zase hodila zpátky do tašky.

A to jsem neměla dělat.

Troubení aut, zvuk pištějících pneumatik a pak rána. A nakonec jen černo.

...

Ležela jsem na posteli v prázdném pokoji, který byl plný ostrého světla. Panovalo tam takové ticho, jaké si nikdo neumí představit. Slyšela bych spadnout i smítko. A byla jsem tam sama. Teda, myslela jsem si to.

„Mám řešení."

Prudce jsem otočila hlavou. Ale stále jsem nikoho neviděla.

„Nesnaž se. Němůžeš mě vidět," ozvalo se odněkud z prostoru.

„Kdo jsi?" vystrašeně jsem se dožadovala odpovědi. Opravdu jsem tam nikoho neviděla.

„Lidi nás z nějakých důvodů nazývají andělé. Ale dejme tomu, že jsem prostě existence tam nahoře, kterou nepochopíš." Cože?

„Kde tam nahoře? A co po mně chceš?"

„Ehm, v nebi. Ale ty ses nám jaksi zasekla na půl cestě. Už tři měsíce jsi v kómatu." Dvakrát cože?

„Vždyť jsem se tu teď probudila a vůbec, pamatuju si, jak jsem zaspala do práce, jela v autě a..." zasekla jsem se, protože jsem dál měla okno.

„Přesně. Jela jsi v autě a měla jsi nehodu. Zranění tě drží už dlouho v kómatu a ty se ne a ne rozhodnout, jestli se vrátíš, nebo budeš pokračovat k nám. Jenže nám to jaksi dělá problém s papírováním, tak musíme zakročit." A znova cože?

„Chcete mě zabít?" zhrozila jsem se.

„Buď - to by byla ta jednodušší možnost - a nebo je způsob, jak tě vrátit zpátky tam dolů."

Plamínek naděje z čista jasna vzplál. Chci žít!

„Jaký způsob?" zvědavě jsem se posadila na posteli a váhavě hleděla z jedné strany na druhou. Sakra, jsem zvyklá při konverzaci udržovat oční kontakt.

„Můžu tě tam vrátit, ale ne jako člověka."

„A jako co?"

„Jako služebnici s jedním důležitým posláním, které budeš muset plnit, abys tam mohla žít. Jinak tě budeme muset zabít."

„Poslání? Jaké poslání?"

„Budeš zbavovat lidi jejich hříchů."

„A jak?"

Hříchem."

________________________________________________________________

Ahoj! Přicházím s novinkouuu! Máte radost mí čtenáři? :3 Doufám že jo, aspoň vy, kteří sdílíte mou vášeň pro kpop! :D Tohle jsem měla v hlavě už někdy před rokem, takže jsem ráda, že to konečně realizuju!♥ Jak jste asi zjistili, bude to další kinky shit, úplně bláznivej, ale já doufám, že to uspokojí vaše (i moji) náročné a perverzní duše :D Protože jo, přesně tak, kpop fandomy jsou ty nejvíc perverzní fandomy, co existujou! But not our fault - they force us! :D Tenhle příběh bude taková rychlovka - přesně 9 částí včetně prologu a epilogu :) Nebojte, další části už budou delší, než tahle - chtěla jsem, aby prolog byl úderné uvedení do děje :D A navíc, budou další dva díly! Yaaas, je to první díl trilogie! :D No už dost, už to začíná být shit talk :D V příštích dnech čekejte 1. kapitolu a pokud se nám Sungie uráčí, možná i VSka :D Já se s váma loučím a papa!♥

-Merenwen99♥

7 Deadly Sins - Book One || BTS ff [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat