Stalker ✔

6. Happy end

       

       

Přdem se omlouvám za chyby

O 4 roky později

Pohled třetí osoby

Jack se po 2 letech rozhodl, že jí požádá o ruku. A tak se i stalo, požádal jí na nejromantičtějším místě. Na útesu kde byl pěkný výhled na úplněk. Samozřejmě mu řekla ano.

Jack

S Alex jsme se vzali a teď spolu čekáme už druhý dítě a já doufám že budeme mít ještě jedno dítě. K tomu všemu máme pejska jménem Danda a kočku Bambulku. Teď jsi, uvědomuju, jaký mám život.

Mám tu nejskvělejší ženu a dítě na celém světě, a abych nezapomněl na to nenarozené tak moc se na něj/ní těším. S přemýšlení mě vyruší křik Alex „Jacku zavolej záchranku, dítě už chce na svět!" Začal jsem panikařit a vystartoval jsem z křesla.

Začal jsem lítat po domě, s účelem najít můj pobil, našel jsem ho a hned volal záchranku, který jsem vše řekl a hned jsem letěl za Alex. „Jak se cítíš zlato?" „Nato že už budu rodit tak to ujde." Uchechtla se a začala zhluboka dýchat. Vzal jsem jí na ruce a přinesl jí do předsíně a tam jí položil „Počkej tu, jdu pro naše ho syna (Thomas)."

Ona jen přikývla a já pro něj šel. Kdž už jsem ho nesl ze schodů, ozval se domem zvonek a já utíkal i se synem v náručí který se jenom usmíval. Já otevřel a pozval dál, mojí ženu naložili do sanitky a já jel hned za nimi.

V nemocnici

Čekám tady už dobrou hodinu a furt nic. Syn leží a hlavu má opřenou o mé stehno. Najednou ucítím lehký dotek na mím rameni otočím se a vidím Alexi kamarádku Samanthu. Já na ní jen kývl a ona si sedla hned vedle Thomase.

Znovu se zahledím do země, ale někdo mě vyruší a byla to sestřička, která se usmívala od ucha k uchu. „Gratuluji, máte dceru." V tu chvíli jsem byl ten nejšťastnější člověk na tomto světě. Hned jsem se zeptal „Jak je mé ženě a kde jsou?" ona se jen zasmála „Pojď te za mnou."

Nepřestala se usmívat. „ Sam můžeš ho vzít prosím?" ona jen kývla a vzala si ho do náruče já se na ní jen usmál a šel za sestřičkou i se Sam. Když jsme byli před pokojem „Můžete tam jít." Ukázala na dveře a já jen kývl a vešel do pokoje, kde už moje žena seděla se malou. Když mě zaregistrovala, usmála se na mě a pobídla mě, ať jdu za ní.

Sedl jsem si vedle ní. Ona mi jí podala a jí si jí vzal do náruče. Byla tak malá a bez braná. Už se těším, jak jí budu ochraňovat před zlem. Ani jsem si to neuvědomil a už mi stékaly slzy.

Né smutku ale štěstím. „Neberč miláčku." Řekla moje žena a setřela mi jednu slzu a já se na ní usmál. Celý ten den jsme si všichni povídali atd....

Pohled 3 osoby

Když už byla Alex s nemocnice doma Jack se o svou rodinu staral jak jen to šlo. Už se nikdy necítil tak smutný a ani nešťastný jako na začátku.

The End