Druhá Šance (LIAM PAYNE)

16.kapitola

Alice:

Když jsem se probudila myslela jsem že vedle mě bude Liam ale nebyl.Stala jsem a šla udělat hygienu co mi to jen umožnila situace.Oblíkla jsem se do včerejších věcí a šla dolů.Když jsem vešla do kuchyně všechny seděli u stolu a ládovali se.Očima jsem našla Liama který stál za plotnou a něco kuchtil.Když mě uviděl usmál se .

,,Al?" zeptal se nechápavě Niall když kolem mě procházel.

,,Ahoj?"usmála jsem se nevině.

,,Chyběla jsi mi."a začal mě mačkat.

,,Héj!Ta  je moje!"křikl od linky Li.Nikdy jsem ho neviděla takhle žárlit.Všichni se začaly smát.Až na Harryho ten se začal dusit.Po pár bouchnutí od Ros už mohl dýchat.Po chvíli jsem se od bráchy odtáhla.

,,Sedni si a hned ti donesu snídani."houkl na mě Liam. Sedla jsem se vedle Nialla a asi Liama.

,,Tak tady."dal talíř na stůl.A neodpustil si pusu do vlasu.Když jsem si všimla že zmizel z dohledu.Přisunula jsem se víc k Niallovi.

,,Takhle se choval vždy?Nebo si něco dal?"zašeptala jsem mu do ucha.

,,Ne.Nikdy se takhle nechoval ani když chodil s holkami před tebou."usmál se na mě.S Dan jsem si sedla ale s posledníma dvěma ne.Snědla jsem snídani a vypila čaj co jsem měla přichystaný.Nádobí jsem odnesla do myčky.

Rozhodla jsem že brnknu Gregovi aby pro mě přijel.Najela jsem na kontakty a vy točila jeho číslo.Po pár minutách to zvedl.Když jsem se ho zeptala jestli pro mě přijede,souhlasil.Poslala jsem mu svoji polohu.

Pomalu jsem se vydala do pokoje kde by měl bít Liam. Pomalu jsem otevřela dveře.Uviděla jsem ho ležet na posteli rozvalený přes ni.Kdyby mohl rozprostřel by každou molekulu svého těla na milimetr přesně jak ta postel.

Z kapsy jsem vytáhla mobil a vyfotila jsem si ho.Mobil jsem opatrně položila na noční stolek.A přešla k jeho hlavě.Spíš jsem si musela k ní sednout .Prohrábla  jsem mu jeho vlasy,které za tu dobu narostly.

,,Nech toho."zamumlal ospale.

,,Přišla jsem ti říct že za chvíli přijede Greg a jedu domů."pohladila jsem ho po vlasech.

,,Zase mi utíkáš?"zeptal se a pomalu otevřel oči.Byly jak jsem si je pamatovala.

,,Musím.Jsou tu dva důvody.První je to že tu nechci překážet.A ta druhá je že musím si sbalit věci a rezervovat letenku."sklopila jsem hlavu.

,,Co že?To nemyslíš vážně?Teď když jsem tě našel mi chceš zase pláchnout?"křikl na mě.Pomalu jsem ji zvedla.V jeho očích bylo tolik hněvu,strachu,naštvanosti a i....slzy.On brečel.Jen kvůli mě.

,,Promiň,ale jestli nechceš tak já se už nevrátím.Tu letenku chci na let do Londýna.Chci si tam ještě něco vyřídit než se vrátíte a trochu se z aklimatizovat."usmála jsem se na něho nevině.

,,To-to jako doopravdy?Ty se chceš vrátit?Zpátky do Londýna?Ke mě?"klečel na posteli a v očích měl samé štěstí.

,,Jo.Chci.A to i k tobě."usmála jsem se na něho.Nenadála jsem se a už jeho rty byly na namačkané na ty moje.Spolupracovala jsem.Líbal vášnivě,chtivě ale přesto i opatrně.

,,Žádný let si nezařizuj.Pozítří jedem domů.Do Londýna.Zajedeme ti jen pro tvoje věci a pak se vrátíš."nakázal mi a já jako správný pejsek jsem přikyvovala. Greg mi volal že se mu auto pokazilo a taťka není doma aby mu ho půjčil.Řekla jsem mu že mě doveze Liam a Niall se k nám přidal že chce všechny vidět.Po obědě jsme tam vyrazily.Když mě uviděly oddechli si.Ale zato i napjaly.Když jsem jim s Liamem řekla že jsme zase spolu a vracím se do Londýna.Nebyly dvakrát nadšeni.Nakonec mě pustily že jim budu aspoň jednou týdně volat co a jak se mnou a miminkem. 

Šla jsem si do pokoje sbalit věci.Chtěla jsem se z ohnout pro kufr ale něčí ruce mi v tom zabránily.Otočila jsem  se na osobu co mě vyrušila.

,,Doufám že jsi se nechtěla pro ten kufr zohýbat?"řekl Liam. Objala jsem ho.

,,Tak trochu.Nechtěla jsem na tebe nebo někoho jiného volat."zvedla jsem hlavu a usmála se na něj.

,,Víš co?Ty si sedneš a já ty to sbalím.A potom můžeme jít spát.Co ty na to?"nabídl mi.Zvažovala jsem všechno a nakonec souhlasila.Sedla jsem si tak abych byla zády opřená a viděla na něho.Byl jiný než jsem ho znala.Byl pozorný,starostliví,nenechal mě nic dělat.Vůbec jsem ho nepoznávala.Byla sranda se na něho dívat jak dává všechny ty věci do kufru.Hrozně by mě zajímalo co se stalo že je takový? Jestli to že mě má zpátky u sebe nebo to že bude táta?

,,Nedívej se na mě?"houkl na mě.Zamrkala jsem očima.Zjistila jsem že se dívá na mě.

,,To je zakázané?"zeptala jsem se.

,,Ne ale pořád jsi byla jak mimo svět.Děje se něco?"zeptal se.Byl zase starostliví,takového jsem nikdy neznala.Neříkám že nikdy nebyl ale teď je a to hodně.

,,Jen mě zajímá proč?"řekla jsem.

,,Co proč?"sedl si vedle mě a chytil za ruku.

,,Proč se chováš jinak?Jako by si to nebyl ty."

,,Nechci abys odešla a taky protože čekáš naše miminko.Naši malou lásku.Proto.Nechci aby se ti nebo miminku něco stalo."sklopil hlavu.

,,Mě nikdy neztratíš ani to malé."usmála jsem se na něho.

,,Vážně?"zvedl na mě hlavu.Přikývla jsem na náznak souhlasu.Usmál se na mě tím nejhezčím úsměvem co umí.

,,Jo."oplatila jsem mu úsměv.Na nic nečekal a sedl si vedle mě.

Začaly jsme si vyprávět co bude až se vrátíme do Londýna.Nebo co bude až se to malý narodí.Začaly jsme vymýšlet jména.O půl desáté jsme šly spát.Usnuly jsme jako by jsme dělaly bůhví co.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Omlouvám se že přeskakuji ale nějak potřebuji ukončit kapitolu a začít další.

Vidím to ještě na dva díly i s EPILOGEM. 

Ch.P