Druhá Šance (LIAM PAYNE)

4.kapitola

Alice:

Za hodinu přípravy jsme měli vše nachystané.Zbyla nám asi půl hodina než přijdou.Seděli jsme v jídelně a bavily se kluci hráli karty a fotbálek co je v obývacím pokoji.Zničeho nic se domem rozezněl zvonek všichni se koukly na mě ať tam jdu nebo někoho pošlu.Vstala jsem a šla otevřít.Po otevření dveří jsem uviděl osobu kterou jsem nechtěla už nikdy v životě vidět.

Sebastian.Člověk který mi ze všech lidí ublížil.

,,Ahoj.To mě ani nepozveš dovnitř,zlato."řekl s úšklebkem na tváři.

,,Co tu chceš?A neříkej mi že ti došly prachy?"řekla jsem s vážnou tváři.Sebastian je člověk který nemá zas tak hezkou minulost jako někdo.Jo sice jsem se ho snažila s toho dostat ale bylo to marné.

,,Ne nedošly.Spíš přebývají.Tak mou jít dovnitř?"zeptal se ale já jsem neodpovídala.

,,Ne,A co teta chceš!?"to už jsem pomalu řvala .Byla jsem ráda že kluci hrají fotbálek a ten dělá rámus.

,,Víš táhnu se až New Yorku,abych si vzal to co si mi vzala.!"křikl.A mě došlo co myslí.Než jsem před pěti lety odjela zpátky do Londýna vyspala jsem se s ním a otěhotněla.Napsala jsem mu že jsem těhotná ale on neodepsala a tak jsem si ho nechala.Kdybych neměla tu nehodu bylo by tu s námi.

,,Nic tu nemáš.Tak vypadni!Nejsi tu vítán!"zařvala jsem na něho.

Liam:

Hrál jsem s Harry fotbálek a kluci nám fandily. Před deseti minutami někdo zazvonil a Alice šla otevřít ale nevrátila se.Proč mám takové nutkání jít za ní a chránit ji?

,,Hej,brácho!Co je?Už tu stojíš minutu zatím ti Hazza dal gól."řekl mi Louis.

,,Promiň jen jsem nad něčím za přemýšlel."a začal jsem další kolo.Když zničeho nic jsem zaslechl jak někdo křičí.Přestala jsem hrát.

,,Liame,co je?Ještě hrajeme!"řekl Niall.

,,Hraj za mě.Já si odskočím."že já jsem ale dobrý lhář. Šel jsem,když jsem stál na chodbě uviděl jsem jak se Alice hádá s nějakým klukem přibližně stejně starým jako ona.Křičel na ni a to já jsem nemohl se na to dívat.

Alice:

,,Ale máš.Dej mi to!Chci to zpátky!"křikl na mě ale to mu nestačilo rozrazil dveře.A přišpendlil na zeď.

,,Kde je?A nelži mi!"zařval to ale musely slyšet až na druhém konci světa.

,,Není tu a nikde jinde.Nedonosila jsem ho.Potratila jsem!"křikla jsem na něho.V obličeji měj ten pohled jako by chtěl někoho zavraždit.Než jsem se nadála dostala jsem tak silnou facku.Moje nohy to nevydržely a já spadla na zem.

,,Jsi neschopná jako vždy!Ani toho blbého fracka jsi nedonosila!Jsi jen blbá ...."nedopověděl.

,,Řekla ať vypadneš!Ale ty ne tak to půjde po zlým.!"ten hlas jsem dobře znala.Každý den jsem se s ním hádala. Liam. Utřela jsem slzy abych viděla na ně.

,,Ty jsi jako kdo?Že ji tak ochraňuješ?"křikl Sebastian na Liama. Liam se na mě podíval s otázkou v očích. Já jen jemně kývla.

,,Jsem její přítel.A ty tu nemáš vůbec ale vůbec být!Odejdi jinak na tebe zavolám poldy."řekl s klidným hlasem ale já poznala že mu ty nervy za chvíli přetečou.

,,Jsi jen srab,Alice!Nic víc.Nechápu jak on se do tebe může zamilovat!"s ti mi to slovy odešel a práskl dveřmi že se div divoucí nerozbily.