Sláva a nenávist - to je spojuje.
On- ji žije,chodí v ni.
Ona-má v ní bratra,stýká se s ní,
Nenávidí se. Proč?
On si o ni myslí ze zavádí.
Ona mu chce oplatit to co on ji udělal před lety.
Jedna nehoda je spoji dohromady. Co se bude dít dál?
Alice: Chystala jsem večeři.Jelikož je Liam ve studiu a má přijet až za hodinu rozhodla jsem se nachystat večeři. Z ohnula jsem se jak je to v devátém měsíci možné pro misku.Dala jsem do ni salát, nakrájenou okurku,papriku,rajče a sýr s masem.Vše jsem pomalu pomíchala.Za chvíli jsem měla vše hotové když v to se z předsíně začaly ozývat hlasy.Nechala jsem všechno tak jak to bylo a vydala se tam.To co jsem uviděla mi málem přihodilo infarkt.Nejen že tam stála mamka,taťka,Greg,Denis Theo ale i Liamova rodina.Za nimi jsem zahlédla i kluky s holkami.
,,Co tu pro Krista děláte?"řekla jsem na hlas aby mě všichni přes ten rámus slyšely.
,,Překvapení!"řekly na ráz všichni.
,,Tak to je pěkný překvapení vám řeknu.A s tebou si chci promluvit a ihned!"ukázal jsem na Liama. Pomalu jsem šla do kuchyně.A on jako poslušný pejsek šel za mnou.Stoupla jsem si za linku a on si sedl na stoličku na proti mě.
,,Proč jsi mi aspoň nenapsal že přijedou?!"křikla jsem na něho.Díval se na mě jako na ducha.Je pravda že jsem se co jsme zase spolu nehádaly ani o barvy do pokojíčku nebo jména.
,,Mělo to být pro tebe překvapení.Měla přiletět jen tvoje a ta moje ne. Ale ně co se stalo a oni přiletěli.Promiň."sklopil hlavu.Přišla jsem za ním a vzala jeho hlavu do svých rukou.
,,Tak to je hodně velké překvapení.Zvlášť teď. Víš že jsem chtěla být poslední týden svého těhotenství s tebou a psychicky a fyzicky připravovat na porod.Nic jsem po tobě nechtěla."Zvedl se ze stoličky takže byl zase vyšší než já.
,,Vím ale oni byli tak neodbytní.Promiň."usmál se na mě.
Našpulila jsem na něho pusu.Pochopil to a jemně mě políbil na rty.Ruce jsem mu obmotala kolem krku a přitáhla jsem ho víc k sobě.Po chvíli líbání jsme se odtáhly.Celí udýcháni jsme na sebe koukali jako bychom to mu nevěřil ani jeden.
,,Jdeme za nimi?"zeptal se Liam. Přikývla jsem.Chytil mě za ruku a vydali se do obýváku.
Když jsme tam dorazily všichni seděli na sedačce nebo na zemi a byli zticha. Bylo mi to až moc podezřelé.
,,Sedni si."pokynul mi Liam na volné křeslo.Sedla jsem si na něho.
,,Moc rád vás všechny vidím a chtěl bych vám něco oznámit.''koukl se na mě.
Pomalu se ke mě začal přibližovat. Stal necelý metr od mě. Když si z ničeho nic klekl. Všichni zalapali po dechu a já nebyla pozadu. Až s to nevýhodou že ne s překvapením ale že mi praskla voda. To že mě chce po žádat o ruku jsem zjistila včera když jsem uklízela prádlo a ona mi spadla na hlavu.
,,Vím že jsme spolu krátce ale...''neodpověděl to.
,,Vím co chceš říct a moc rada ale ne teď!''a chytla jsem se za břicho a pomalu jsem stávala.
,,Jak? Proč? ''Díval se na mě jak na ducha a stoupl si.
,,Neřeš to pokud nechceš své dítě tady odrodit! !!''všichni to asi to pochopily a mamky běželi do ložnice pro tašku, Liam mi pomohl se dostat do auta.
V nemocnici jsem jela rovnou na sál. Celou dobu u mě byl u mě a držel za ruku. Pořád do mě doktorka hustila ať dýchat zhluboka nebo ať tlačím. Přísahám že další dítě nechci! Po dvou úmorných hodinách jsem zaslechla děcky pláč. Podívala jsem se na Liama. Bylo na něm vidět že šťastný.
,,Chcete si ho pochovat? ''Zeptala se mě sestra co v rukách držela maličký modrý uzlíček. Přikývla jsem na souhlas. Pomalu mi do rukou položila moje malinké zlato.
,,Máte zdravého chlapečka. Měří 45 cm je trochu malý ale on to dožene a váží 2,5 kg. Nemusíte se bát že bude takhle malý. On to dožene.''usmála se na nás sestra, no spíš po Liamovi.
,,Děkujeme!''řekl bez zájmu a pohladil malého po tvářích.
,,Děkuji. Děkuji že si mi na svět přivedla tak krásného syna. Děkuji že si mi dala druhou šanci i když jsem si za to mohl sám. Nikdy jsi to se mnou nevzdala. Ani když jsme se každý den hádaly kvůli blbostem. Dala jsi mi do života něco co mi tam scházelo. A to mi nikdy nikdo nedal. Lasku, pravou nefalšovanou lásku. Sice jsem ti to chtěl říct něž si mě vyrušila a skočila mi do toho. A proto se ptám. Alice Jasmin Horan staneš se mou ženou?''řekl a poklekl na jedno koleno. Zatajil se mi dech.
Z kapsy u riflí vytáhl malou černočervenou krabičku. Když jsem uviděla ten prstýnek vzpomněla jsem si jak se mě ptal co chci za dárek zato že mu poradím potomka. Nechtěla jsem nic jen jeho. Nakonec mě překecal jít do zlatnictví a vybrat si něco. Líbil se mi jeden jednoduchý prstýnek s nekonečnem.On ten prstýnek měl v té krabičce a klečel přede mnou.
,,Ano.''začala jsem plakat. Kdybych neměla našeho chlapečka v náručí objala bych ho. Navlékl mi prstýnek a vášnivě políbil.
,,Alex.''zamumlala jsem mu do polibku.
,,Co ?''díval se na mě jak na ducha když jsme se od sebe odtáhly.
,,Bude se jmenovat Alex. Je to hezké, tobě se to asi nelíbí. Co?''posmutněla jsem a pohladila Alexe po hlavičce.
,,Ne naopak. Líbí ale něco tomu chybí. Co třeba Alex Matthew Payne? ''usmála se na mě Li.
,,Hezké. Tak vítej na světě Al...''neodpověděla jsem jelikož do pokoje, kde jsem byla po porodu převezena ,vletěli čtyři paka a za nimi naše rodiny.
,,Tak tomu říkám příchod.''usmála jsem se na ně.
,,Tak kde je moje vnoučátko?''zeptali se Keren s mamkou na ráz.
,,Lidi tohle je náš syn Alex Matthew Payne.''políbil mě na tvář.
Všichni si ho začali chovat. Ross a Ann přemlouvali kluky že si taky takové pořídí. Ti jim radši slíbili psa nebo kočku. Nakonec bracha se mi svěřil ze i to dítě ale až to bude víc klidnější. Koukala jsem jak se rozplývali nad Alexem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po dvou hodinách odešly a já s Liamem zůstala sama. Alex spal. Taky se mu nedivím. Hned co přijdu na svět motá se kolem mě spousta cizích lidi. Chvílí jsme si povídaly a nakonec odešel. Jelikož jsem byla unavená a on taky.Byl to dost dlouhý a namáhaví den.Pro všechny.
