Zjizvený Polibek

Nový začátek

Nasedáme do několika čených aut v četně Gordona a vyrážíme směr stará vodárna. Ano. Všichni na naše podmínky přistoupili a tak bude už brzo důvod k oslavě. Máme mírné spoždění, ale my jsme pořdající takže si to můžem dovolit. Náš konvoj postupně projíždí městem. Musíme si dávat pozor na Batmana, ale Gordon je pro Gotham takovej poklad, že si nejspíš nikdo nic nedovolí. S Jokerem jsme se dali zase dohromady, ale není to ještě ono. Čekáme až na tu pravou chvíli, která je už skoro na dosah. V dálce vidíme blikající oranžová světla pouličních lamp, která patří k pozemku celé vodárny. Už se roky nepoužívá. Postavili novou na jiném místě. Nevim proč, ale Joker měl pravdu, že to bude perfektní na tu výměnu. Je to odlehlý opuštěný pozemek, kde si to všechno dobře pojistil pro případ, že by se něco pokazilo. Čumilové všude kam se podíváte pokud ovšem víte kde se schovávají. Když přijedeme blíž, všímáme si i přibližně patnácti policejních aut, rozmístěných skoro po celé délce hlavního štítu budovy. Vjezd nechali schválně volný. Projedeme jím, zastavíme a ještě než vystoupíme Joker mi řekne ,,Jdeme na to zlato!" Já se jen ďábelsky usměju a nechám ho vystoupit první. Přijdeme do samotného středu celého areálu s Jokerem v čele. Nikde jine na světě bych teď nechtěla být než tady. Cítím se úžasně. Jsem vzrušená a napjatá zároveň. Jakmile se setkáme s ostatními Joker promluví ,,Takže... jsme tady! A vy taky! To je moc dobře! Doufám že si uvědomujete, že jakmile vám ho předáme to nebude tak, že vymyslíte plán, vezmete všechny bouchačky co máte a vystartujete na nás, protože víte co by se pak stalo, hmm? BUM BÁC!" Všichni souhlasně pokývli. ,,Fajn! To je dobře! Protože reklamace nepřijímáme! Tady ho máte!" Pak dva čumilové před všechny ty fízly předhodili Gordona jako kus masa. Ty se na něj okamžitě vrhli a odvedli ho do auta. Upřímě na něj nebyl moc hezkej pohled. Byl dost vyhublej, vybledlej a zarostlej, ale bez jedinýho škrábnutí. Na to dal Joker pozor. ,,Jo a než odsud vypadnete, necháte tu všechny svoje zbraně! A nebojte! To jen prozatim! A teď se děte někam rychle zašít, protože jestli někdy uvidim venku nějakýho tupce s odznakem, můžete se rozloučit s jednou třetinou Gothemu!" řekl Joker načeš se začal šíleně smát a já s ním. V samé euforii mě chytl za hlavou a políbil. Konečně! Pak jsme ještě se záchvatem smíchu nasedli do jednoho z aut a rozjeli se. Smáli jsme se jako šílenci. Já už to nevydržela a za jízdy si na něj obkročmo sedla a začala ho divoce líbat. Jediné co jsem vnímala z okolí bylo hlasité troubení kolemjedoucích aut a prudké trhání volantem. Nevěděla jsem kam nás veze, ale bylo mi to fuk! Teď mě zajímal jen on. V celé své šílené kráse!
Zastavili jsme před nějakým klubem. Nevšimla jsem si názvu, protože jsem měla momentálně dost práce. Najednou mě od sebe odtrhnul a ďábelsky se usmál. Chytl mě za ruku, oba jsme vystoupili z auta a vešli dovnitř toho blázince. Securiťák co stál u vchodu nám v tom moc nezabránil, protože Jokera poznal tak ho asi napadlo, že bude lepší, když ho nechá být. Uvnitř nebylo k hnutí. Všude blikaly reflektory a slyšet tady taky moc nebylo, ale to nám už tak nevadilo jako ty lidi. Joker vytáhl pistoli a vystřelil do vzduchu. Po té ráně se na nás všichni otočili a Joker řekl ,,Vypadněte trapáci! Máme tu rande!" Všichni si to tancování pěkně rozmysleli a klub se rychle vyprázdnil. Teď přišla naše chvíle. Vtrhli jsme do baru a každej popadli asi deset lahví s tím nejrůznějším chlastem. Pak jsme si to namířili přímo na parket, začali tam divoce lítat a při tom do sebe lít  hektolitry alkoholu. Smáli jsme se tak nahlas, že to muselo být i hlasitější než ta hudba. Každej jsme odhodili svůj kabát a začali se líbat (pokud se tomu tak dalo říct). Když už jsme byli nalitý víc než dost, vytáhla jsem bouchačku a začala po něm ze srandy střílet. On udělal to samý. Někdy chyběly i centimetry a trefila bych se. Roztříleli jsme celej bar a i to co jsme si z něj odnesli. Když už jsme si tady užili dost, nasedli jsme do auta a vzali to přímo ke mě domů. Když jsme tam dojeli řekla jsem mu ,,Ty si umíš vybrat! - To víš prdelko! Přece by jsme po takový době neskončili zase u mě!" zasmáli jsme se, vyšli schody a vyrazili dveře od mýho bytu. Nebyl čas rozsvicovat, prostě jsme se dovlekli k mojí posteli na kterou mě Joker se smíchem hodil. ,,Jsi připravená pusinko? - Jasně zalto!" odpověděla jsem a on na mě doslova skočil. Až mě překvapovalo jak se dokázal soustředit ne svlíkání mýho oblečení po tom všem co vypil. Když už mu zbývalo jenom moje spodní prádlo jsem ho se slovy ,,Teď já!" převalila na záda. Rozplácl se jako palačinka a smál se jako šílenec. Bohužel mě nemohl zastavit jako já jeho protože on na sobě žádný spodní prádlo neměl. Pak on převalil na záda mě a dokončil to co začal. Když jsem tam tak ležela, úplně nahá a opilá začal si prohlížet všechny ty jizvy na mém těle co mi způsobil. Jemně mi po nich přejížděl prsty a při tom šeptal moje jméno. Pak se na mi podíval do obličeje a já jemu. Jednou rukou mi nadzvedl hlavu a začal mě vášnivě líbat. Já mu zajela oběma rukama do těch jeho úžasných vlasů a jemně mu je vískala. Jeho druhá ruka se vydala tam, kde jsem jí teď chtěla mít nejvíc. Bylo to ještě krásnější, než dřív. Pak jsem ho převalila na záda a sedla si na něj. Celou dobu jsem mu nabízela ty nejlepší polibky jaké jsem dokázala udělat. On mi je oplácel a přidával i všechny ty jeho úžasný dotyky. Pak mě schodil a lehl si na mě. Přesunul se ze rtů na krk a já se jen nechala unášet jeho uměním. Jednou rukou jsem mu pořád projížděla vlasy a občas jsem si neodpustila ho i zatáhnout. Pokaždý když jsem to udělala na mě zavrčel a já se jen zasmála. Když už měl dost, šáhl po svojí kravatě, kterou si chytl za obě konce, přehodil jí přeze mě a přitáhl mě k sobě tak silně až jsem si myslela, že jsem si vyrazim dech, ale bylo to přesně to co jsem potřebovala k tom, abych opět mohla najít cestu do jeho černých studní.

To ráno když jsem se probudila bylo to nejkrásnější ráno, které jsem kdy zažila. Naprosto nepopsatelný pocit vnitřní harmonie a lásky. Ležel vedle mě. Byl celej rozcuchanej a neupravenej a strašně sexy! Nemohla jsem si odpustit polibek na jednu z jeho jizev na tváři. Potom jsem vstala a namířila si to rovnou do sprchy. Pohledu do zrcadla jsem se radši vyhla. Zapla jsem vlažný proud a nechala ho na sebe stékat dokud už jsem neměla dost. Mezi tím jsem si i umyla vlasy mým oblíbeným levandulovým šamponem a vydrhla všechechen pot a špínu, která se na mě držela. Hned jsem se cítila líp. Pak jsem vylezla ven a jelikož se celá koupelna vyplnila párou, snažla jsem se po slepu nahmatat ručník, ale místo ručníku jsem nahmatala něco jiného. Ty jeho úžasný ramena. ,,Ale kampak kampak? To se mám snad sprchovat sám?" zeptal se mě s lišáckým výrazem ve tváři. ,,To určitě ne puso." odpověděla jsem se stejným výrazem. A tak jsem tam vlezla ještě jednou, ale bylo mi to jedno, protože mě nechal umýt ty jeho božský vlasy! Jak já jsem si to užívala! Když jsme asi po patnácti minutách vylezli ven, usušili se a obíkli, zajeli jsme zpátky do toho včerejšího klubu, protože bez našich kabátů nás nesměl nikdo vidět a pak jsme si ke mě do bytu nechali přivést snídani. Jahody se šlehačkou, ovocnej čaj, čokoládovej dort a pomerančovej džus. Po snídani jsme se vydali do města. Ruku v ruce jsme se procházeli tou nejrušnější ulicí Gothemu. Teda dřív rušnou. Teď tu bylo jako vymeteno. Nikde nikdo. Tou ulicí jsme došli až na náměstí kde to vypadalo úplně stejně. Stoupli jsme si doprostřed a oba dva sborově zakřičeli ,,Město je naše!" Následoval smích a líbaní. Pak se mě Joker zepatl ,,Takže má drahá! Co si dnes přeješ dělat? - Hmm. Už vim! Zajedem do klenotnictví! - Skvělej nápad zlatíčko! Jedeme!" A naše další kroky vedly přímo do toho nejdražšího klenotnictví v Gothamu. Samozřejmě bylo prázdný a s Jokerem jsme tam vybrali nejmíň polovinu zboží s tim, že se tam ještě vrátíme. Při odchodu zakřičel ,,Díky! Přijdem zas!" a naše poslední zajížďka byl Arkham. ,,Proč se vracíme na to hrozný místo puso? - Vsadim se, že je určitě nepustili. To musíme napravit. Jsou to přece naši kámoši! - Jasně! Tak dělej ať už jsme tam!" povzbudila jsem ho a zachvíli jsme tam přijeli. Vzali jsme to pěkně hlavním vchodem. Dozorce vypadal dost vyděšeně když nás dva uviděl. Na to mu Joker jednoduše odpověděl ,,Jééé! Omlouváme se, ale asi nejsme na seznamu." a oddělal ho. Já se nad něj nahnula a řekla mu ,,Příště se objednáme." Přišli jsme do řídící místnosti a otevřeli všechny cely. Pak jsme bez čekání odjeli a vzali jsme to přes městský park. Jeli jsme hezky pomalu a kličkovali mezi stromy, když se nám před autem najednou objevil Batman. ,,Jééé! Hele! Batmík!" vykřikla jsem. Joker se na něj podíval a se smíchem vystoupil. ,,Ale podívejme se! Mysle jsem, že jsem tě střelil nebo ne? - Zkončil jsi Jokere! - Neé! Neřekl bych! Podívej na mě! Mam zbraň mam auto a mam holku. Co máš ty? Netopíří ouška? - Hned znič ty bomby! - Asi tě budu muset zklamat, ale to se nestane. Nalinn?!" Na to jsem čekala. Šlápla jsem na plin a trochu Batmana srazila. Ten ještě sebral poslední zbytky síly a pokusil se zneškodnit Jokera, ale ten ho jen se slovy ,,Ty si nepoučitelnej." střelil znova. Pak si se smíchem sedl ke mě a po prokličování zbytku stromového slalomu jsme se vydali domů. Tam jsme sklidili potlesk čumilů, kterej jsme si pořádně užili a nakonec, když jsme se ocitli sami v našem pokoji mi Joker řekl ,,A tohle kočičko je jen začátek!"