Love me

Něco za něco...

Ráno jsem se probudila o hodinu dřív. Vlasy mi trčely nahoru a já je za žádnou cenu nedokázala dostat dolů.

"No super! Teď vypadám jak Bieber." povzdechla jsem si. Seběhla jsem dolů a našla zbytek osazenstva u stolu.

"To už jste všichni tady?" zeptala jsem se udiveně. Nestávalo se moc často, že bych se probudila jako poslední. Max spolkl sousto chleba s Nutellou a nevděčně se usmál.

"Překvapuje tě to snad?" 

"Néé, vůbec. Spíš se divim, že už nejste ve škole." Max zakašlal, takovým způsoběm, že jsem myslela, že celý jeho obsah úst vyletí na mě. Dotčeně se na mě podíval. Pak si přiložil ruku na hruď a zamrkal.

"Díváš se na zástupce kontrolora pracovního postupu ve Statfordské továrně."

"Kecáš, takže jsi tam dostal práci." Max se plácl do čela a zavrtěl hlavou.

"Ne, ty trdlo. Mám tam praxy." Řekl to, jako kdyby to bylo něco samozřejmého. Přikývla jsem a už se o to dál nestarala. Popadla jsem jeho chleba s Nutellou a běžela zpět nahoru. 

Osprchovala jsem se a tentokrát jsem se rozhodla se v té koupelně zamknout. Když jsem vylezla ven, začalo už svítat. Otevřela jsem okna a nechala do pokoje proudit příjemný, chladivý vzduch. Pak jsem pozbírala všechny potřebné věci do školy. Už jsem chtěla vyjít z pokoje, ale zarazila mě malá černá věc v mém šuplíku. Udělala jsem několik kroků zpátky a začala štrachat v dolní přihrádce.

"Tady." vydechla jsem, když jsem ho konečně držela v ruce. Znovu jsem se podívala do galerie a celou ji projela. Našla jsem tam další fotky holek ze školy. A nevypadalo to, že by se fotit chtěli. Věděla jsem, že Bieber je nadržený prase, ale až tak moc? Byl mi nechutnej. Fotky jsem vymazala a mobil hodila do tašky.

Koukla jsem na hodiny a zjistila, že mám stále hafo času. Ale nějak se mi nechtělo tvrdnout doma. Oblídkla jsem se a vyběhla z domu. Bez rozloučení jsem se vydala na opačnou stranu od školy. Rozhodla jsem se střihnout to k mostu. Chodívávala jsem si tam pročistit hlavu.

Stoupla jsem si doprostřed a opřela se lokty o kraj. Vítr mi cuchal vlasy a hrál si s lemem trička, které jsem měla na sobě. Zaklonila jsem hlavu a vánek mě teď lechtal na krku. Usmála jsem se a otevřela oči. To byl blbej nápad, protože slunce mě do nich pálilo a já rychle sklopila hlavu. Rukou jsem si je promnula.

"Netušil jsem, že sem chodíš." Ozvalo se za mnou. Otočila jsem se zaregistrovala postavu s kapucí na hlavě. Dlaní jsem si udělala kšilt a podívala se znovu.

"Hledáš tu něco?" zeptala jsem se nevrle, když jsem zjistila o koho jde. Bieber. Primitivní fracek, mazánek rodičů.

"Víš, i já sem rád chodím. A nehodlam si tě všímat, tak nevyšiluj." vyrušil mě z přemýšlení.Odfrkla jsem si.

"Blbečku."Znovu jsem se uvelebila, opřená o kamenou zídku. Vítr mi vyhrnoval triko do úrovně pupíku a já na cobě cítila upřený pohled. Chvíli jsem to nevnímala. Pak jsem ale pootevřela oči a uviděla jak se na mě dívá. Měl zkousnutý ret, ruce zastrčené do kapes a byl opřený podobně jako já.

Oči jsem opět pevně zavřela a dramaticky pronesla: "Neříkal si, že si mě budeš všímat?" Usměv, který měl do teď se vypařil. A hravá nálada sršející z jeho očí take.

Z pohledu Justina...

No pěkně mě odpálkovala. Ale nečekal bych, že to všechno vezme takhle dobře. Přece jen...včera. Nějakým podivným způsobem jsem se posunul až k ní. Měla zavřené oči a slunce jí při tom šlehalo do tváří. Svým způsobem byla krásná, ale pořád to bylo to kuře Smartová, věčně napruzela a odtažitá. Otevřela oči a podívala se na mě.