„A tenhle je ode mě, Nialle!" vyjekne Louis, chichotaje se, a podává mi zatím největší balíček vůbec. „Myslím, že se ti to bude hodit." Když mám krabici v rukou, zcela bez opatrností strhnu balicí papír s potiskem plyšových medvídků a nakouknu pod víko krabice, z čehož upřímně a po dlouhé době vyprsknu smíchem. „Díky, Lou, fakt se budou hodit!" Ten blázen mi daroval plnou krabici kondomů a myslím, že jsem mezi nimi zahlédl, hádám, že růžová, pouta s kožíškem. No řekněte mi, není praštěný? „Konečně tě vidím zase usměvavého! Doufal jsem, že tě to rozesměje," culí se.
„Rozesmálo. Fakt. Děkuju." Louis se nadechuje, že něco řekne, ale Harry ho přerušuje, celkem vytočený. „Prosím, řekni mi, že jsi mu nedal to, co jsi měl v plánu, moc tě prosím."
„Promiň, lásko, ale dal." Lou ho políbí na tvář a dál se směje. Harry si připlácne dlaň na čelo a já můžu odpřisáhnout, že to, co řekl, bylo: „Měl sis je radši dát sobě." Louis to nepostřehl, protože byl až moc zabraný do nepřestávajícího chichotání se. Harry ho bere za ruku a táhne ho po schodech do patra. „A máme po idylce," vydechne Zayn. „Co ti to vlastně dal?"
„Krabici plnou kondomů, pakůň."
„Nechce ti tím naznačit, abyste na to skočili?" ptá se mě s úšklebkem.
„Doufám, že ne." Znovu nahlédnu do krabice, abych se vyhnul očnímu kontaktu. „Řekl bych, že je ještě brzo." „A já bych řekl, že je akorát načase." Plácá mě po rameni. „Uhm..." Schovávám hlavu do krabice, protože tohle je tak zatraceně trapná situace. Opravdu tu s ním nechci řešit náš intimní život. Když sesbírám dostatek odvahy, narovnám se a na očích se mi objeví pár dlaní. „Zayne? Liame? Tohle není vtipný, dej ty ruce pryč."
„Zayn? Liam? Hádej znovu, ty moje blonďatý kuře," ozývá se zvonivý smích.
„J-Justie?" Beru osloveného za ruce a stahují si je do klína. Pootáčím hlavu doleva a do zorného pole se mi dostávají dvě lískooříškově hnědá kukadla.
„Veselé Vánoce, broučku," usmívá se na mě. Trošku se naklání a tiskne své zmrzlé rty na ty mé. Odtahuji se od něj s otázkou na rtech. „Proč si mi nedal vědět, že přiletíš?"
„Do včerejšího rána jsem nevěděl, jestli budu moct přiletět. A když mi ani nic neřekli, tak jsem se sebral a nasedl na letadlo, ale kvůli vydatnému sněžení v Kanadě i tady měl let zpoždění a já ve všem tom zmatku neměl čas zavolat. Promiň mi to." Věnuje mi další polibek, tentokráte na krk. Ví, že mě tak obměkčí. „Prominuto," na sílu vydechnu. Ty jeho rty...
„Díky," šeptne. „Uhm, a Ni?"
„Hm?" brouknu.
„Je mi to trochu trapné, ale mohl bych si dát sprchu?"
„Pod podmínkou, že se budeš se mnou celý den mazlit."
„To je samozřejmost," vyhrkne důležitě.
„Kde je moje koupelna, to víš, takže mazej. Budu tě čekat u sebe v posteli." Jus mě ještě jednou políbí na krk, vyskakuje na nohy a schody bere nejméně po čtyřech. Jen se pousměji nad jeho reakcí. Beru si dárek od Louise a následuji ho. Jeden z kondomů dávám do šuplíku nočního stolku a krabici schovám pod postel. Doufám, že ji ještě dost dlouho nevytáhnu.
„Ni? Jsi tam?" ozývá se z koupelny.
„Ano, potřebuješ něco?"
„Půjčil bys mi něco na sebe? Nechal jsem kufry na letišti, abych tě viděl, co nejdříve, a nevím, kdy mi je Moshe přiveze."
