Křídla Pegasů

část 3 Sen nebo skutečnost?

Dnes jsem se probudila dá se říct vyděšeně snad se mi to ani nezdálo bylo to k nevíře.

Věra naštěstí spala ale já seděla na posteli a přemýšlela o tom. Lociko? ozvalo se z ložnice rodičů ano mami? zeptala jsem se co se děje zlato proč nespíš? Ehm no já...začala jsem koktat a nevěděla jsem jestli mám říct proč nespím nebo o mé noční můře. Nakonec jsem se rozhodla že jí neřeknu nic no řeknu jí to později... Rozhodla jsem se že půjdu ven jako obvykle ale nic zajímavého se neprojevilo tak jsem šla zase zpátky ale asi v půlce mě zarazilo: kde je Pegas?! Nedalo mi to a chtěla jsem na něj čekat dokud nepřiletí ale trápilo mě jak málo času mi zbývá do rána. Lociko co tu u všech šudy děláš? no já...já na tebe čekám ale dnes tam nemůžeme naše rada má zvláštní práci tak nám dovolila abychom se rozprostřely po světě a já chtěl za tebou ale nečekal jsem že na mě čekáš....Aha ale no pátrala jsem v paměti co by tak bylo vhodné abych řekla nakonec ze mě vypadlo proč nebo jaký to má důvod apod. No víš nemůžu o tom mluvit není to ještě potvrzené ale máme takový menší problém který se týká tebe. Mě? udiveně jsem na něj vyvalila oči ano tebe ale nelámej si s tím hlavu vysvětlím ti to. Jde o to že ty jsi člověk a k nám lidé nesmí začal povídat o věcech kterým jsem absolutně nerozuměla ale pravděpodobně jsem měla na obličeji výraz že to chápu. Ale má to řešení řekl po chvilce. Jaké řekni...no musíš mě teď pozorně poslouchat podal mi takovou malinkou lahvičku a řekl: přesně za úplňku v pravou půlnoc se musíš dostavit na toto místo na kterém jsme a nesmíš se zaobírat jestli tě z domova pustí vím je to složité ale já ti věřím to zvládneš nu pokračujme kdy ž splníš co jsem ti zatím řekl vypij to v té lahvičce a řekni kouzlo jaké kouzlo zvídavým hlasem jsem se furd ptala. Když mě nebudeš rušit povím ti to no jo tak promiň. Zapamatuj si co ti teď řeknu a pozorně poslouchej: Této noci, tuto dobu stanu se já Pegasem měsíc ať svítí vysoko já vzlétnu k nebesům. Pamatuješ si to? ano pamatuju ale já chci být i člověk a...počkej ne tak zhurta mám pro tebe i pokyny vždy když si pro tebe budu chodit musíš říct tohle a hned se proměníš ale upozorňuju tě  nikdo tě nesmí vidět ani slyšet když toto budeš provádět nesnaž se pochopit co by se stalo a létat a podobné věci samo sebou budeš hned umět tak že se ničeho neboj. Víš co je ještě čas a nikdo tu není do toho pobízel mě a já se nedala dlouho přemlouvat všechno proběhlo hladce i přesto jaký jsem měla strach ale nemohla jsem uvěřit že se vznáším a podobně vše mi šlo jako bych to uměla vždycky a tak jsme se  vydaly do světa vážně to netrvalo ani minutu stačilo párkrát zamávat křídly a takovou rychlostí jsme svištěly že to bylo tak divné. byly jsme na místě ale před námi stál úplně stejný Pegas jako ten s kterým jsem letěla. Zdravím vás ty jsi kdo? Díval se samozřejmě na mě já jsem Locika člověk ale teď už vlastně ne no... ach tak už chápu já jsem Arthos těší mě ehm promiňte já se moc omlouvám že jsem se nepředstavil já jsem Trixon. Ty jsi Trixon máš moc hezké jméno ale i ty Arthosi máš moc hezké jméno. Děkujeme Lociko řekli oba najednou.