Stromy hledí na mou zasněnou tvář,
v očích už dávno vyhaslá zář.
Pročpak jsou všechny pocity tolik levné,
ví i tohle srdce tvé temné?
A proč sedíme jako těla bez duše?
Kdysi nás zasáhlo cosi z kuše.
A ty stromy jsou tu pořád s námi,
karty už byly dávno rozdány.
Jen kdyby jste věděli,
že noci jsme probděli.
Myšlenkami od sebe v dáli,
tak kde jsou ty sny co se nám tenkrát zdály?
Lehám si do listí plného černě,
a ty odcházíš
beze mě
ČTEŠ
Básně
PoetryNe vše lidé pochopí, ne vše smí pochopit. Smutek a bolest jsou silné pocity a slova je nedokáží popsat. Někdy jsou slova úplně zbytečná, důležité jsou pocity, tak jaký pocit Vás bude provázet při čtení mé tvorby?
